Skinamarink
Obsahy(1)
Dve deti sa zobudia uprostred noci a zistia, že je ich otec nezvestný a všetky okná a dvere v ich dome zmizli. Aby sa vyrovnali s touto zvláštnou situáciou, prinesú si do obývačky vankúše a prikrývky a spravia si pyžamovú párty. Púšťajú si staré videokazety s rozprávkami, aby vyplnili ticho domu a odvrátili tak pozornosť od desivej a nevysvetliteľnej situácie. Celý čas v nádeji, že ich nakoniec príde zachrániť niekto dospelý. Po chvíli je však jasné, že ich niečo sleduje. (figliar)
(viac)Recenzie (23)
Velice cením film, který si vezme za své pracovat se zvukem stejně důsledně jako s obrazem. Prostředí tohohle experimentálního dílka působí docela plasticky a místy znepokojivě. Stopáž je trochu přebujelá, ale zase se do toho člověk trochu ponoří. Kdyby to mělo 30-40 minut a bylo to hutnější, pomohlo by to. Nemám s tím v zásadě problém. ()
Myslím, že vím, proč se o Skinamarinku říká, že je to nejděsivější horor poslední doby. Po zhlédnutí to taky sám vidím. ---------- Většina lidí, co film ohodnotila, ho vůbec nepochopila a myslela si, že viděla něco jiného – neefektivní horor, který je o ničem, bez děje, nic neříkající; obecně nevydařený experiment, co jen hrozně nudí. Přitom Skinamarink ve skutečnosti rozhodně má co říct a těm, kteří mu dovolí ho k sobě pustit (tím, že pochopí, co je to za film a jakým způsobem vypráví svůj příběh) umožní zažít opravdu jedinečný a temný hororový zážitek. Pravidlo číslo 1 - nesrovnávat ho s jinými filmy. Ať už dějově, jak je zábavný atd. Skinamarink se ve většině věcí dost liší a nějaké obecně známé a dané měřítko se na něho nedá dosadit. Je v tom unikátní a asi nejvíc je odlišný v pocitech, které si z něho odnesete. (čisté temno) ---------- Celou dobu je hrozně vágní a neurčitý a i po zhlédnutí analýzi mám málo jasno, co se v něm vlastně stalo. Ale během něho i po něm jsem měl zvláštní pocit, jaký jsem u žádného jiného filmu neměl. Taky se bojím Skinamarinka (příšery) a to jsem ho nikdy neviděl a nevím jak vypadá. >> V jiných filmech máte nějaké dané základy, víte, co se v něm stalo, znáte motivaci postav, kontext kde se odehrává, jak vypadají postavy, co říkají atd. Když si ten film vybavíte, vidíte ty věci před sebou. Co vidím, když se pokusím vybavit si Skinamarinka? Nevím. Nic, co bych mohl jasně určit a někam zařadit. Ale rozhodně cítím teror a temno, to, co se v něm dělo postavám. >> Myslím si, že díky nejasným základům a bez jasné podoby, má schopnost se v mysli protlačit jako nějaká guma, či sliz, protože je to jakýsi flexibilní čistý zážitek, možná vzpomínka, s chybějícími detaily, NOSTALGIE – to, o co filmu vlastně jde a diváci zmiňují. Trauma či teror ztělesněný v podobě celého filmu. Připomíná mi to v tom Silent Hill, psychologickou hororovou herní klasiku, která je taky hrozně vágní a odehrává se v mysli nespolehlivého vypravěče. ---------- Určitě je volný různým interpretacím, ať už jde o trauma, psychologické ztvárnění dopadu opuštění dětí, trest pobytu v pekle na věčnosti. Nevadí mi délka – možná díky tomu, že člověka donutí se překonat, trochu unudit a nakonec pomalu vtáhnout, má takový dopad. Řekl bych, že to přidá na nepříjemném zážitku. Kdyby to mělo třeba dvacet minut a nenutilo by mě to k ničemu, nebyla by tam ta nuda a tak, myslím, že by to nemuselo mít v hlavě důvod zůstat. Je to jako s těma artovějšíma písničkama, co mají přes deset minut, třeba i dvacet, třeba od Pink Floydů; někomu by vyhovovali kratší, ale ti, komu se líbí a opravdu je poslouchají, by nejspíš nechtěli, aby byli kratší – je to součástí toho zážitku, díky tomu si je pamatují. Skinamarink beru jako celkový zážitek, kdybych se díval na jednotlivé scény, je to trochu nudné a pomalé, ale ty se asi nedají vzít mimo kontext celého filmu a čekat, že budou fungovat. Zkuste vzít část nějaké té deseti+ dlouhé písničky a bude to podobné. Doporučuji po zhlédnutí filmu video: The Cruelty of Skinamarink () (menej) (viac)