Skupinový portrét s dámou

Z pohledu rolí, svěřovaných Romy Schneiderové, je to mimořádně atypický film. Citlivý a vyvážený pohled do německého vnitřního života v posledních měsících války a hitlerovského režimu prozrazuje mnohé o tragédii těch dole, kteří byli vrženi - přitom zpravidla v té či oné míře nedobrovolně intoxikováni hnědou ideologií - naplno do válečné vřavy. Na cestu, která skončila historicky nejtěžší porážkou, kterou kdy Německo utrpělo. Zmatky na konci války byly mimořádné a vedly k velkým tragédiím. Zajímavé je obsazení Michela Galabru; filmu však nesporně dominuje mimořádný výkon Schneiderové. Jedná se o nesnadné dílo, které se svému divákovi neodevzdává hned při prvním zhlédnutí. Současně však také o zážitek, který nepotkáváme každý den. Buď jak buď SKUPINOVÝ PORTRÉT nás určitě nenechá - lze to předpovědět s poměrně velkou určitostí - lhostejné. (28.08.2011)

Das Gruppenbild - čili obrázek více osob, z nichž je často jedna či jeden (učitelka, patriarcha, oslavenec či jiní) důležitější než ostatní, má dlouhou tradici - a i dnes je velice populární. Skupinový portrét s dámou je ale jen jeden, neboť dámou je tu Romy Schneider. Heinrich Böll byl v době mého mládí velmi populární a tuto knihu jsem četl nejdříve (před 50 lety). Později jsem dal přednost Klaunovým názorům, a na "Gruppenbild" jsem zapomněl. Proto byl film pro mě novinkou. Zato jsem nezapomněl na básně Georga Trakla, které na mě působí zimničně, podobně jako obrazy Egona Schieleho; oba mají ostatně hodně společného; a ve filmu jich bylo plno, jak Trakla (explicitně) tak Schieleho (implicitně). Navíc a nepovině jsem si přeložil jeho (ve filmu první) báseň, z níž cituje zajatec Boris: "VEČERNÍ PÍSEŇ Večer, když putujeme po ztemnělých stezkách, / zjevují se před námi naše bledé postavy. // Když máme žízeň, / pijeme bílé vody rybníka - / sladkost našeho smutného dětství. // Zmrtvěle odpočíváme pod keřem černého bezu, / hledíme vstříc šedým rackům. // Ranní mračna stoupají nad temné město, / jenž zamlčuje vznešenější doby mnichů. // Když jsem uchopil tvé útlé ruce, / Zvolna jsi otevřela své oválné oči, / ale to už ale dávno. // Avšak když temný libozvuk postihne duši, / zjevíš se Bílá v Přítelově podzimní krajině.... Pozn.: Málo kdy se vyjadřuji k hercům, v podstatě mě zajímají jen okrajově, známý komik Michel Galabru je zde ale výtečný. (05.10.2019)

Jugoslávský režisér Aleksandar Petrovič úspěšně převedl na plátno stejnojmennou knihu od Heinricha Bölla. Jedná se snad o první film, kdy válku vnímáme očima obyčejných Němců, kteří přes všechny válečné útrapy chtěli žít obyčejný život a zamilovat se třeba do cizince. Třeba do ruského zajatce ve vazárně smutečních věnců. ... Romy Schneider si s chutí zahrála roli Leni, a to už jen pro to, že jako Němka vždy cítila potřebu vystupovat v protiválečných filmech a tím aspon trochu smýt vinu Němců za druhou světovou válku. ... vytknul bych snad jedinou věc. Velkou část filmu Romy Schneider představuje dívku něco málo starší dvaceti let. V roce natáčení jí však bylo už 37. Dvacetiletou sice hrála uvěřitelně, nicméně tvář 37 leté ženy skrýt nemohla ani za ten nejlepší makeup. (05.02.2010)

Romy Schneider se zdánlivě práce v německém filmu začátkem 60. let vzdala, ale mnoho jejích pozdějích rolí beztak vznikalo v typických západoevropských koprodukcích Francie, Itálie a (Západního) Německa. Historická freska Gruppenbild mit Dame byla koprodukcí (Západního) Německa a Francie. Předlohou byl román tehdy velmi populárního Heinricha Bölla, nositele Nobelovy ceny. Tématem bylo (opět) vyrovávání se s časy nacionálního socialismu. Protagonisty byly obyčejní lidé zažívající nelidské příkoří. Poselství bylo jasné, návrat slavné herečky byl velkou událostí. Přesto se nepodařilo filmem dostatečně ilustrovat celou košatou ságu s mnoha složitými vztahy mezi postavami, které se neúprosně vlivem války změnily až k nepoznání. (03.10.2021)

Úhledný film, z nějž mi dojem kazil Galabru. Zde, v roli slizkého zahradníka, zcela neuspěl, zahradník se zkrátka nemůže pitvořit stejně jako četník. A celkový dojem nedokázala napravit ani přítomnost Romy Schneider. Příběh se stával chvílemi plytký, takže nebýt Rominy, celkový zážitek by byl prachmizerný, ale ta ženský sakra uměla, škoda jí. (18.09.2011)