Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Osobně se mi dost líbilo, že na rozdíl od jiných filmů či seriálů, které se zabývají sériovými vrahy, se tenhle strikně nezajímal jen o samotného sériového vraha, ale šel mnohem hlouběji. Nejdříve se sice řeší jen Jeffrey a jeho život, dětství atd., ale po čase rozebírá i životy některých obětí, celkové společenské klima, systematické nedostatky vyšetřování, vliv rasismu apod., zkrátka Jeffreyho případ měl velký vliv na společnost jako takovou. Netflix to rozpitval do takové míry, až si všichni stěžují na to, že je to "roztahaný seriál" a "mohl být o polovinu kratší" a "je to jen další wokeism", což celkem potvrzuje myšlenku, že všechny milovníky true crime zajímá jen vrah samotný a nic dalšího. Ostatně tohle seriál víceméně kritizuje, protože v posledních dílech vidíme, že se z Jeffreyho stala jakási rocková hvězda - jeho obličej se objevil na předních stranách časopisů, někteří fanoušci mu posílali peníze, jiní se fotili před jeho bytem atd. Bohužel je tu velký paradox, že seriál dělá přesně to, co celou dobu kritizuje, protože tvůrci údajně vůbec nekontaktovali velkou hromadu reálných stále žijících lidí, kteří se v seriálu objevili. Představte si, že byste zjistili, že jste najednou postavou v seriálu, aniž by vám o tom někdo řekl a vrah, který vám zamordoval někoho blízkého je všude na všech billboardech - děsivé, co? (14.11.2022)

Dahmer v podání Evana Peterse je opravdu až nechutně oplzlej, v dalších rolích bych vypíchnul jeho otce Richarda Jenkinse a matku Penelope Ann Miller. Seriál se drží faktů a skutečností, tak jak se opravdu odehrály, lišící se jen v nepatrných detailech. Jednotlivé díly se mezi sebou retrospektivně prolínají, dějovou osu však nikterak nenarušují, i když některé zápletky jsou zcela zbytečné. Vypodobnění sedmdesátých a osmdesátých let je věrohodné, vizuální stránka parádní. Sklíčenou a depkoidní atmosféru silně umocňuje ambientní hudba Nicka Cavea a Warrena Elise. Tvůrci museli prostudovat hodně materiálu, aby takové téma vůbec mohli zfilmovat. Povedené. (19.01.2023)

I když to zní divně chtělo se více i zaměřit na oběti! Konečně jsem se rozhoupal a koukl na snímek co mi byl doporučován od přítelkyně, kamaráda a všude možně… no tak jsem se koukl a jdu dál. Hele jako fakt drsný, jeden díl ztratí seriál na tempu, ale jinak jako celá rekonstrukce Jeffreyho života a co dělal bych řekl velice povedené! (26.02.2024)

Seriál má pár zajímavých momentů a dodává mu šťávu snaha ukázat příběh i jako zprávu o následku lhostejnosti policie k mizení černých gayů v chudší čtvrti nebo k telefonátům podezřívavé občanky, stejně jako přiblížení rodinných podmínek vraha nebo obětí a jejich rodin. Je to ale přes pár kladů zvláštní dílo, kde tvůrce Ryan Murphy s obvyklým kalkulem namíchal zajímavé společenské postřehy, občasné vytržení diváka z pohodlí vhozením do reality oběti (asi nejzajímavější epizoda o hluchém týpkovi snažícím se najít si v tanečním baru chlapa) a to, kvůli čemu většina diváků přišla - pocítit znechucení a zároveň fascinaci nad slavným sadistickým vrahem. Tvůrci jsou si požadavku diváků vědomi a reflektují posedlost lidí vrahy nenápadně i v seriálu, přesto ho ale rádi kvůli úspěchu využívají, navíc občas neváhají kvůli větší efektivitě nebo osudovosti scén velmi zvláštně měnit fakta, které pak v seriálu točí dokola (Dahmera nenaučil pitvat zvířata otec, atd.) Pokud je to vaše první seznámení s Dahmerem, pravděpodobně se vám seriál bude líbit víc než mě. (15.11.2022)

Co na TOHLE napsat… fantastické s ohledem na autenticitu. Prakticky hned první epizoda popisuje události z 22. července 1991. Tedy člověk nemá pocit, že je co ještě moc vyprávět (vykecali vše hned na začátku). Už druhá epizoda, ale vše o čem bude zbytek vyjasní. Bude se poskakovat v čase. Dahmerovo dětství, první projevy úchyláren a pak si jako bonus střihneme dva kousky z května 1991. No vzhledem k tomu, že jich bylo celkem okolo 17ti, “zábavy” je na každou epizodu i po zbytek řady ještě dost (viz u jednotlivých epizod). Co mě jen překvapuje je ta perverzní fascinace explicitní prezentací “čtyřprocentní sexuality”, ale celkem drsné detaily (viz wiki) s tím související (“krvácení z konečníku”, “nahý na ulici”, atd.) se cudně zahlazují, ignorují a mírní. Prostě být homo je na NETFLIXu in, ale rozpíchaná řiť už ne… Každopádně dát si tohle jednu až dvě epizody se dá (jako hodina dějepisu zajímavé), ale dívat se bez mála DESET hodin na “umělecké zpracování” jeho duševní nemoci, to fakt ne. Obzvlášť když minimálně polovina stopáže je nastavování kaše a vycpávková nuda (poslední tři epizody šly prostříhat na 20 minut). Pozn.: To, že Peters (36 let) hraje někoho komu je 32 jestě OK. Ale že hraje i 17ti letého, je vážně debilita. (10.05.2023)