Čiernočierna tma

Nikdy jsem plně neporozuměl přetrvávající oblibě Černočerné tmy, která přerostla v malý béčkový kult. Objevují se dokonce hlasy, které označují tento kousek za levnou verzi Vetřelce, i když při hlubším pohledu je jasné, že oběma tvůrcům šlo evidentně úplně o něco jiného a přes zdánlivě podobné východisku v podobě motivu nebezpečného mimozemského organismu dělí kvalitu obou snímků světelné roky. Tam, kde Scott angažuje špičkovou divadelní herečku, tam Twohy dává přednost modelce bez filmových zkušeností. Tam, kde Scott pečlivě buduje atmosféru a pracuje s širokou škálou lidských emocí od vzrušení z objevu neznámého přes nervozitu a napětí až po čistokrevné zoufalství, tam Twohy redukuje především v druhé polovině svůj snímek na rutinní akčňák s nezranitelným hrdinou vybaveným drsnou skořápkou, ale dobrým srdcem.:-) Jediným plusem je pro mě přítomnost půvabné Radhy Mitchell v pro ni netypické roli. Celkový dojem: 25 %. (15.10.2013)

Černočerná tma není ničím víc, než dějově rutinním nízkorozpočtovým béčkem o ztroskotancích na planetě obývané agresivními zubatými potvorami. Twohyho nápadité režijní uchopení však film v mnohém posunuje ještě o kousíček dál, než dosáhly mnohé tituly kategorie A. Krom používání sytých barevných filtrů a jiných fines má velký kus hutné atmosféry na svědomí postava Riddicka. Ten se stává příjemně zneklidňujícím elementem a jeho přítomnost dobře funguje jako katalyzátor vzájemné chemické reakce mezi ostatními postavami. Pitch Black ani neprojevuje snahu vyskočit z útulné béčkové škatulky a proč taky? Ti co mají k žánru kladný vztah, budou s filmem jistě spokojeni. (06.11.2007)

Takhle nějak si představuju správné sci-fi. Opuštěná planeta se svými vlastními problémy. Skupinka vesmírných cestovatelů v krizové situaci. Jeden nejdřív kladný, potom záporný hrdina a jeden nejdřív záporný a potom kladný hrdina a k tomu všemu neznámá forma života, která kromě toho, že všem přítomným pěkně pije krev, taky i žere maso. Takhle se to prostě dělá. Nemá cenu příběh už ničím jiným překombinovávat (což se tak trochu stalo v druhém díle). (11.01.2012)

Na tenhle film jsem se opravdu tešil a o to víc mě pak zamrzela ta studená sprcha, která přišla po jeho závěrečných titulcích. I když nepostrádá slušnou atmosféru a charismatického Diesela, strašně ho táhne dolů slaboučký scénář. Nijak zvlášť mě neuchvátil ani design "vetřelců", kteří mi připadli trochu jako kříženci rejnoků a pterodaktylů a navíc při záběrech z blízka vypadali nechutně uměle. (18.02.2006)

Tento film si ma získal okamžite, ako som ho prvý krát videla v kine, na jeseň roku 2000. Má v sebe omnoho viac psychológie, než sa na prvý pohľad zdá a zaujímavým spôsobom rozoberá v bežnej civilizovanej spoločnosti potlačované pojmy ako pud sebazáchovy a "silnejší prežije". Okrem toho šikovne odhaľuje zákutia ľudských charakterov v krízovej situácii. Milujem Čiernočiernu tmu a antihrdinu s charizmou Riddicka. Žiadny zloduch nie je viac "cool" ;-) (26.02.2006)