Stavisky

Forma je tentokrát - aspoň pro mě - působivější než obsah. Ani ten samozřejmě není nezajímavý, ale spíš pro milovníky psychosociologických sond do historie 20. století. V tomhle směru je tu hodně náznaků, symboliky a myšlenek. Ale jak jsem řekl, Stavisky je především krásně natočený. Kamera, střihy, flashbacky, na rok 1974 a evropský film to působí velmi moderně a dynamicky, přestože v ději se žádných efektních dramat nedočkáme. I když jde o ryze nekomerční snímek, neobsahuje žádné intelektuální umělecké schválnosti, dá se říct, že je to artfilm s lidskou tváří. A ještě něco: na CSFD mě překvapuje ani ne tak nízké hodnocení jako neuvěřitelně malý počet hodnotících. A přitom tady přece hraje (a samozřejmě skvěle) Belmondo... (21.07.2013)

Postava, ktora je dost rozporuplna - Serge Alexandre Stavisky, tentokrat stvarnena Belmondom. Konecne sa reziser Resnais posunul do prijatelnejsich vod nez prvymi dielami, ktore fakt ...... no, ma neoslovili. Kazdopadne dialogy len priemerne, Belmondo je dobty herec, dalo sa z toho vyzmykat viac. Stavisky je v centre diania len v prvej polke, v druhej uz skor zametaju ostatni s nim : 61 % (29.09.2018)

Alain Resnais měl zůstat u nízkorozpočtových art filmů, protože jeho trademark - prolínání minulosti a budoucnosti v přítomnosti - se do velkorozpočtového retra vůbec nehodí. Mix velkých hvězd (přičemž Belmondo nepředvádí nic oslnivého, prostě se typově do role hodí) a opulentní výpravy zastiňuje filosofickou úvahu o identitě - Stavisky utíká před sebou samým, před svým původem a činy, zatímco herečka utíkající z Německa se hrdě na jevišti hlásí ke svému židovství, Trockému je jeho původ odpírán... Takto však film neuspokojuje ani milovníky art filmů, ani milovníky Belmonda. Nakonec si zapamatujete jen G. Depardieu, který tu má sice pár vteřin, ale je hubeňoučký a sympatický. Kdeže ty doby jsou. (06.05.2011)

Filmy s Jeanem-Paulem Belmondem někdy trpí tím, že diváci si zvykli Belmonda vidět v jedné jediné škatulce a cokoliv se z jeho tvorby vymyká, sklízí rozpaky a nepochopení. Bohužel tady ale musím konstatovat, že rozpaky jsou zcela na místě, protože Resnais to nevzal za správný konec a výsledkem je nudný a bezkrevný film, jehož hlavní hrdina nedosahuje charisma skutečného Staviského, jakkoliv se mu Belmondo snaží vtisknout svůj obvyklý šarm. Resnais se snaží svého hrdinu vykreslit jako někoho, kdo až příliš uvěřil svým vlastním lžím a hraje svoji úlohu bez ohledu na rizika z toho vyplývající a na blížící se konec. Snímku toho schází mnoho, mimo jiné i výraznější ženská postava nebo Belmondův protihráč. Tady je Resnaisův hrdina vylíčen jako obět systému a jakkoliv je na tom kousek pravdy, viděl jsem spousty filmů, kde je podobný námět přetavený do mnohem přesvědčivější polohy. Celkový dojem: 40 %. (23.03.2014)

Je vlastně dobře, že Resnais v druhé půlce Staviského postavu trochu opomíjí a zaměřuje se na vedlejší společníky, kteří hrají ve stále houstnoucích flashforwardech hlavní roli. Beru za samozřejmost, že vyberu-li si reálně existujícího člověku a hodlám jeho osudy přepracovat, zejména vyplnit mezery v jeho privátním životě, bude to osoba zajímavá a bohatá životem. Alexandre Stavisky, jak jeho kontury Resnais načrtává, je tak na půli cesty. Sice darebák z vysoké společnosti, inu, věčná inspirace, ale trochu okoukaná partie do dialogu s divákem. Výborný materiál do humorných scén, které jsou ale opomíjeny (nebo z 99% závisí na Belmondově šarmu), stejně tak nejsou přítomny vážnější podtóny. Zbyl tak patvar, jež si nemůže dovolit punc skutečného životopisu, ani hravé fiktivní podívané. Brilantně natočené, ale snadno zapomenutelné. (19.06.2012)