Otec a otec

Příjemná, někdy i docela vtipná francouzská komedie, kterou táhnou celou dobu vynikající Depardieu s Richardem. Zápletka je fakt jednoduchá, někdy se postavy chovají vyloženě jako karikatury, ale Francouzi to zabalili tak, že je to koukatelné i skoro po 40 letech od vzniku. Takové průměrné 3 hvězdičky. (HDrip, dabing) (17.10.2020)

Snít o tom, že můj otec je Pierre Richard a můj otec je Gérard Depardieu nemůže být bráno, po skončení tohoto mile komediálního příběhu, jako neúcta ke skutečným biologickým rodičům. Podlehnout toitž citlivě vystavěnému humoru Francise Vebera, upřimným očím Pierre Richarda a přirozenosti Gérarda Depardieuho za podpory další hudební geniality Vladímra Cosmy je přece tak snadné . (03.11.2007)

Jeden z najoriginálnejších scénaristov Francis Veber, duchovný otec Françoisa Pignona (dedič tuláka Charlieho), si hravo poradil aj na režisérskom poste a nezaostal za Yvesom Robertom, režisérom série o blondínovi. Obzvlášť mu vyšla trilógia Kopyto, Otec a otec a Utečenci, v ktorej spojil Pierra Richarda a Gérarda Depardieu, dvoch famóznych hercov. Ten prvý hrá celým telom, je z rodu Funésa, len na rozdiel od funesovských hrdinov je tak trochu hračkou v rukách nemilosrdného osudu, teda Vebera. Funes dej určuje, Richard na dej reaguje, ale pozor! nie je to žiadny blbec, ako napríklad inšpektor Clouseau. Francois Pignon je v podstate génius. Depardieu hrá očami, je z rodu Gabina. A spolu to medzi nimi iskrí a horí. Jeden z najoriginálnejších scénaristov tak vytvoril jedno z najoriginálnejších hereckých spojení. Ak k tomu prirátame hudbu Vladimira Cosmu, vyjde z toho naozaj fantastická trilógia. To, že je neopakovateľná, sa ukázalo, keď Veber spojil Depardieua so Jeanom Renom vo filme Drž hubu. Tam hral skôr toho Pignona, aj keď sa tá postava volala ináč. Reno je skvelý, ale dvojica D plus R bola jedinečná. Ešte slabšie to vypálilo s tou Osinou. Ak by ste sa ma opýtali, ktorý film trilógie mám najradšej, bolo by to, ako keby ste sa matky opýtali, ktoré zo svojich troch detí má najradšej. Alebo lepšie - ako keby ste sa syna opýtali, ktorého zo svojich troch otcov má najradšej. (26.07.2020)

Příjemná komedie o tom, jak to dopadá, když chce matka (půvabná Anny Duperey) nalézt zpět svého utečivšího pubertálního syna Tristana (Stéphane Bierry). A tak se uchyluje ke lži, aby na scénu dostala jeho dva domělé otce: sebevědomého a protřelého drsňáka, novináře Jeana Lucase (Gérard Depardieu) a přecitlivělého páchače sebevražd Francoise Pignona (Pierre Richard). U obou nově nabyté otcovství vyvolá rodičovský pud a hrdost, náhoda je dává dohromady a nastává pátrání, honění, mlácení, přemlouvání a přesvědčování. A to vše prošpikované honem nicejské mafie na Lucase a lidi na něj napojené. Nevšední hledání dopadne obzvláště na tři lidi: na majitele hotelu Riviera Raffarta (Maurice Barrier), který dostane nejednou přes ústa, ředitele casina Jeannota (Roland Blanche), který je zavražděn, a na skutečného otce Paula (Michel Aumont). Samozřejmě se dvojici povede vyrvat hocha ze špatné cesty a odměnou jim je pocit domělého otcovství a pocit štěstí. Míti potomky je zřejmě jeden z vrcholů našich bídných životů. (23.08.2010)

Když se sejde dobrý komediální režisér (Veber), skvělý a oduševnělý komik a herec (Richard), talentovaný hudební skladatel (Cosma), nemůže z toho vzniknout špatný film, obzvláště, přidá-li se k nim Depardieu. Na první pohled to na humorem dštící komedii nevypadá, ale ty vtípky vždycky vykouknou zpoza rohu, než vám jejich pointa (nebo vůbec to, že šlo o vtip) dojde, už se na obrazovce děje úplně něco jiného a tak se mnohdy zasmějete při jiné situaci. Což považuji za skvělou věc. Duo Richard-Depardieu možná až překvapivě docela sedí. Hezký, milý, humorný film. Ne tak ztřeštěný, jak by se od filmu s Richardem dale čekat, ale i to je z jedné strany dobře. Všeho moc škodí. (28.03.2011)