Kopyto

Minimálně do poloviny naprostý komediální masakr. Ke konci to již trochu zpomaluje, ale pořád jsou zde nezapomenutlné scény (vězení, apod.). Nejvíc mne ale dostala scéna na letišti, jak si Richard propíchl brčkem málem nos anebo, jak dal Depardiemu pohlavek, když rozptyloval dým z cigarety. Prostě paráda. (01.08.2011)

Možná vůbec nejlepší z celé trilogie dvojky Gérard - Pierre. Další z důkazů, že jen Francie dokáže točit komedie, kde se snoubí bláznivý humor s roztomilostí příběhu. Prostě máte chuť nejen se smát, ale je Vám po hrdinech nostalgické smutno, ihned jak začnou titulky. To nikdo jiný neumí. Však se podívejte na remaky zpoza oceánu, v nichž veškeré kouzlo vyprchává. Kdybych měl určit, která filmografie mi dala nejvíce lásky skrze slzy smíchu, jednoznačně ta francouzská, a toto je jeden z jejích nejmilejších dárků. 90% (09.05.2017)

Filmy s Pierrem Richardem já moc rád. Jsou to dobré komedie. Na uvolnění a pobavení nejlepší volba, a tak jsem po tomhle sáhnul. Ještě ke všemu když v hlavní roli s Pierrem hraje Gérard Depardieu. Gérard coby tvrdý vyšetřovatel a Pierre jako úředník, kterého smůla nikdy neopouští. Dobrá dvojka, dobrý film. (09.03.2009)

První film, ve kterém se po boku Pierra Richarda objevil Gérard Depardieu a spolu jako dvojice hned zafungovala na jedničku. Richard v roli smolaře, účetního Perrina je vyslán svým zaměstnavatelem do Mexika, kde má najít jeho ztracenou dceru, která je stejně "postižena" jako Perrin a jako doprovod se s ním na cestu vydává detektiv Campana. Bláznivé dobrodružství může začít.... (27.07.2020)

Ten bláznivej doktor vymyslel takovou teorii o smolařině... , zazní z úst zpočátku skeptického detektiva Campana. A tato teorie (něco jakože tak velcí smolaři, nakonec skončí na stejném hřbitově), společně s komickou interakcí mezi Richardem a Deparieu, dělá z Kopyta velmi odlehčené drama o pátrání po nezvěstné dívce. Nebo je to komedie s detektivními prvky...vyberte si. Každopádně to takto namíchané drží pohromadě a přepálených nebo dětinských momentů, je velmi málo. Vyjímečně si nejsem jistý, jestli bych tentokrát neuvítal víc verbálního humoru, protože obě postavy braly svůj úkol zcela vážně (aby ne, únos dívky v Mexiku), takže nevtipkovaly, neusmívaly se a veškerý humor vycházel spíš z té kategorie, kdy se člověk pousměje cizímu neštěstí/smůle. Na druhou stranu sledujeme i proměnu sebejistého a pragmatického Campana, který je svědek tolika neštastných náhod, že mu občas ta teorie o smolařině, zase tak mimo nepřipadá. Pokud divák akceptuje myšlenku, že "na posranýho i hajzl spadne", nic mu nebude bránit v tom, film si naplno užít. Za zmínku stojí i úplný závěr, který je dojemně milý a nakonec jen díky němu přihodím na slabší 4*. (25.12.2020)