Réžia:
Kaspar RostrupKamera:
Claus LoofHudba:
FuzzyHrajú:
Ghita Nørby, Henning Moritzen, Michael Moritzen, Sune Kølster, Hans Henrik Clemensen, Bolette Schrøder, Kirsten Rolffes, Frits Helmuth, Tove Maës (viac)Obsahy(1)
Film o obyčejném životě: nesmělý chlapík potká holku, zamilují se do sebe, narodí se jim dítě, zestárnou spolu a přijde čas, kdy jeden z nich zůstane na světě sám. To je všechno. A možná že je to suma všeho životního štěstí, které můžeme mít. Anebo je to všechno, co po štěstí zůstane, když se život prožene okolo. Film získal v roce 1990 nominaci na Oskara za Nejlepší cizojazyčný film. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (5)
V současné době existuje spousta populárně "vědeckých" studií o mužské a ženské povaze a o tom, co se stane, když se smísí, a jak na to, když nastanou problémy (jeden příklad za všechny: John Gray - Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše). Tento film o tom pojednává volně, nenuceně, jakoby mimochodem. Přitom to není žádná důvtipná konverzační komedie - podle mého chápání je to drama, které může kdykoli vyjevit nepřekonatelný rozpor. Rozpory (v mladém a středním věku) jsou překonány mužovou tolerantností, ve stáří pak dochází k hlubšímu usmíření (což v běžném životě není až tak běžné - viz četnost rozvodů u šedesátníků; jeden mi na otázku: "Co žena?", odpověděl: "Zemřela!", přitom se s ním před měsícem rozvedla. Ale ať tak či onak, jeden ze dvou musí vždycky zemřít dřív. ()
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Další film, kde tu nominaci na Oscara moc nechápu. I když v závěru mě ten příběh dojmul. ()
ocenenia : Montréal World Film Festival 1990 - Najväčší umelecký prínos (režisér Kaspar Rostrup) ◘◘◘◘ Oscar 1990 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Je fajn pročítat recenze na internetu: někde se píše, že je to tragédie, jinde, že je to šťastný příběh o velké lásce anebo že je to story na téma "zlá žena a trpící muž". Myslím, že tahle nejednotnost má svůj důvod: Regitze nevnucuje žádné téma ani nenabízí žádný postoj. Je to jenom film o obyčejném životě. Nesmělý chlapík potká holku, zamilují se do sebe, narodí se jim dítě, zestárnou spolu - a přijde čas, kdy jeden z nich zůstane na světě sám. To je všechno. A možná že je to suma všeho životního štěstí, které můžeme mít. Anebo je to všechno, co po štěstí zůstane, když se život prožene okolo. A možná ne. Zase otázka, na kterou každý odpoví jinak. Tanec s Regitze je pro mě každopádně, vedle Vinterbergových Festen, nejlepší dánský film. ()