Linie násilí

Z tohohle Wendersova kousku jsem napoprvé nebyl příliš moudrý... no, možná proto, že jsem měl s sebou v kině flašku vína, už nevím... každopádně jsem ho pořádně vstřebal teprve napodruhé napotřetí. Příběh je trochu krkolomně a těžkopádně (rozuměj Wendersovsky) vyprávěný a z první projekce mi v hlavě nejvíc utkvělo asi to, jak se zazobaný producent přidal k mexikánské zahradnické partě a sekal s nimi křoviňákem a hrabal hráběma a foukal fukarem. To se mi totiž hrozně líbilo, protože já jsem tenkrát taky pracoval u zahradníků a sekal křoviňákem a hrabal hráběma a foukal fukarem... Teď jsem dal po letech tenhle film znovu a můj názor na něj je dost rozpolcený. Na jednu stranu - hrozně moc se mi líbí jeho vizuál, jeho barvy, jeho klidné melancholické tempo, jeho nevtíravá hudba, jeho herci. Na druhou stranu - jeho lehoulince scifistický příběh není moc přesvědčivý, taková paranoidní, rádoby angažovaná kritika tajemného Velkého Bratra, který nejenže může kohokoliv z nás sledovat a poslouchat, ale v případě nutnosti ho i umlčet magickou střelou z nebes... prostě všemocná a všehoschopná Amerika viděná očima evropského intelektuála. Ale protože má tenhle film neskonalé štěstí, že na něj mám jisté osobní vzpomínky, dostane ode mne blahovolně jednu hvězdu navíc. (23.02.2015)

Tak zase je to o hledání sebe sama, o uvědomění si, co je v životě podstatné. Děj je hodně přehnaný vobavách o jakémsi boji proti společenské nesvobodě, která dříve, nebo později musí padnout na každé státní zřízení. Hlavní postava filmu producent filmu Mike Max (Bill Pullman) prochází drsným očistcem, aby si uvědomil priority života a ne jen hnaní v kariéře a vydělávání hromady peněz. Zřejmě velmi šťastná náhoda. Další postava vědec Ray Berring (Gabriel Byrne) prozře, ale podlehne kruté moci svého zaměstnavatele (představiteli státní moci, který chce potlačit základní lidské svobody), protože zjistí snadnou zneužitelnost a kumulování velké moci na úkor svobody..Třetí postava detektiv Doc Brock (Loren Dean) nalezne lásku a případ, který nemůže vyřešit. (25.05.2009)

ocenenia : MFF Cannes 1997 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Násilie je ovocím paranoje, a častokrát keď príde dlho očakávaný nepriateľ, zistíme že nás vlastne oslobodil.... Na tak zložitú tému si Wenders zvolil asi až príliš zložitý dej, neobratne kľučkujúci medzi svetmi hollywoodskej filmovej produkcie, vládnej špionáže, policajného vyšetrovania, vzťahov otca a syna, manžela a manželky, ženy a muža.... príliš veľké sústo pre tak subtílny film, neschopný prekročiť hranicu od iba krásne zosnímaného (kamera Pascal Rabaud) rozjímania k naozaj "za srdce chytiacemu" filmu.... herecké výkony sú však veľmi dobré, Bill Pullman a Gabriel Byrne, urobili asi všetko, čo im scenár dovolil.... a vo vedlajšej úlohe otca sa poslednýkrát na plátne objavil Samuel Fuller, slávna postava americkej kinematografie, ktorý sa práve násiliu vo svojich filmoch nikdy nevyhýbal... apropo, nie je miesto vraždy, okolo krorej sa točí celý dej filmu, identické s miestom, použitým pri natáčaní Paríž, Texas? (05.03.2009)

Až počtvrté mi přišlo k téhle "éterické" krimi vhodně zvolené pozvolné tempo a prolínání několika vypravěčských rovin. Jeden z filmů, ke kterému se vztah rodí buď pomalu nebo vůbec. Zamyšlení nad odcizeností a samotou, mocí a jejím zneužitím. A pak ta hudba Ry Coodera... Mám prostě pro Wenderse slabost. (25.10.2010)

Nevěděla jsem, co od tohohle filmu čekat: předpokládala jsem, že půjde o nestandardní krimi-thriller. Nakonec se z toho však vyklubala nepříliš kompaktní mozaika různě dramatických osudů, která má sice jasnou ústřední myšlenku a spoustu ne až tak jasných vedlejších, ovšem jako celek to na mě příliš nezapůsobilo. Všechno to filozofování krachovalo na jednom velkém problému: chování a jednání většiny postav mi často přišlo nevěrohodné, nepřirozené, nepochopitelné. Ani herecké výkony mě kdovíjak neohromily - Bill Pullman v hlavní roli spíše zklamal, jeho věčně drsně, "vychytrale" přivřené oko připomínalo Arnieho terminátora a k danému charakteru se to vůbec nehodilo. Jeho filmová manželka Andie MacDowell střídala nálady jak na kolotoči a zřejmě to mátlo i samotnou herečku. Dva padouši Diehl a Pruitt buď přehrávali, každopádně měli opravdu nehorázně stupidně napsané role (naštěstí se nezdrželi dlouho). Černý raper Six mi svým "gangsta" přízvukem pil krev. Výrazný Udo Kier si střihl nevýznamný, vcelku komický post cynického režiséra z Evropy a charismatický Gabriel Byrne, pro mě jediná srozumitelná postava, moc prostoru bohužel nedostal. Linie přitažlivosti mezi detektivem a kaskadérkou mi přišla málo podstatná, zbytečná. Kamera místy otravně divná, hudba uspávací, pořád jsem čekala, kdy snímek konečně vypadne z té své unylé pozvolnosti... A ke konci to skutečně přišlo: rychle, neosobně, bez emocí. Celý film mi přišel nepříjemně roztříštěný, chladný a nepřesvědčivý, poměrně zajímavý potenciál zápletky byl pohřben v pseudointelektuálním zpracování. 51% (21.04.2009)