Réžia:
Robert De NiroKamera:
Reynaldo VillalobosHudba:
Butch BarbellaHrajú:
Robert De Niro, Chazz Palminteri, Lillo Brancato, Francis Capra, Taral Hicks, Kathrine Narducci, Joe Pesci, Joe D'Onofrio, William DeMeo, David Batiste (viac)Obsahy(2)
60. léta, newyorský Bronx. Boss bronxské mafie Sonny zabil člověka jen tak... Za bílého dne vytáhl pistoli a střílel. Svědkem činu se stal devítiletý kluk Calogero, který je fascinován vzrušujícím světem mafie a u výslechu Sonnyho neprozradil. Tak začalo toto jejich podivné kamarádství... (North Video)
Videá (1)
Recenzie (509)
║Rozpočet $22miliónov║Tržby USA $17,287,898║Tržby Celosvetovo $17,500,000║ Robert De Niro a jeho veľmi poctivý prístup na režisérskej stoličke. V skutku ponúkne silný príbeh, kde o priazeň mladého chlapca súperia, jeho otec a mafián z jednej ulice. S každého si berie niečo dobré a dá si poradiť v tej zlomovej chvíli, keď sa láme chlieb kam budú smerovať jeho kroky v budúcnosti. /85%/ ()
Robert De Niro se vrátil do doby svého mládí v Bronxu. Snímek trochu připomíná Scorseseho Mafiány, o mladém hochovi, který se dostal mezi mafii. Stylový film z drsného prostředí, který byl režisérským debutem Roberta De Nira. Přesto mám pocit, že zde jsou rezervy a že téma a prostor šlo využít lépe. ()
Poutavý a smysluplný příběh z Bronxu šedesátých let, kterým nás provádí režijní debutant Robert de Niro poháněn velice silným scénářem, poutavou muzikou a excelentní atmosferou, kde černoch s bělochem v jedné ulici nedokáže vydržet ani minutu a právě v této ulici probíhá život jednoho malého kluka, který zachrání mafiánského bosse výborně zahraného Chazzem Palminterim, který stojí i za samotným scénářem. Sice je ke konci příběh průhledný až hanba, ale i tak je natočený se vší vervou a odvahou, že si zaslouží stát mezi ostatními veledíly odehrávající se v mafiánském prostředí Ameriky. --- Jak bílej chleba... a teď jsou z nich topinky. ()
Ukázka toho, že žánr nostalgického vzpomínání na dávno uplynulá léta zlatého dětství i "bezstarostné" puberty lze obměňovat doslova donekonečna a předmětem tohoto vzpomínání se může stát i zdánlivě nazáviděníhodné postavení chudého dítěte z gangsterské čtvrti (viz Leoneho freska Tenkrát v Americe). Tentokrát je tu však patrný vliv rodinného prostředí, především morálně silného otce, jenž se snaží distancovat od obvyklých způsobů svého prostředí a založit bezpečnou existenci sebe a hlavně své rodiny pouze na poctivé práci, což je samozřejmě pro jeho syna málo atraktivní a spíše útrpná pozice, kvůli čemuž se opírá i autoritu jimou, o silného a pragmatického místního bosse. Paralelně se nám tak vyvíjejí dva odlišné vztahy, oba v rovině otec-syn, oba však vycházející z jiného přesvědčení a jiných životních zkušeností. Konečné řešení je asi neočekávaně idylické a až nestravitelně optimistické, ale je tomu snad, proto aby byl zachován nostalgicky jemný vzpomínkový příběh. Myslím si, že De Niro ve své režijní prvotině trochu neodhadl míru a do svého snímku zakomponoval až příliš mnoho problémů a otázek, z čehož vyplývá, že ne vše tu působí úplně přirozeně a příhodně. Za naprostý krok špatným směrem pak považuji onu variaci na montecko-capuletské téma, dokonce v úplně nevkusném "růžovém" ladění! ()
„Špičkové audio doop wop, stylová hudba 60. a 70 let, příběh, který celý od začátku vypráví mladý Calogero alias C. Postavičky z baru Břečka, Bublanina a spol... především pasáž z WC, kdy hrají všichni kostky, to je klasika. Citlivě natočený snímek jako např. Goodfellas nebo Tenkrát v Americe. Konstelace všeho možného a nemožného, takové to příjemné mrazení v zádech, tak to je jen málokdy....“ ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (24)
- Lillo Brancato, který hraje sedmnáctiletého Calogera, byl náhodně objeven v New Yorku. Už od dětství rád napodoboval Roberta De Nira a ostatní mu tvrdili, že se slavnému herci podobá. Když lidem od castingu na ulici předvedl jeden ze svých kousků, okamžitě ho obsadili. (StarsFan)
- Auto patřící Sonnymu (Chazz Palminteri) je Cadillac DeVille Convertible 1968. (kostak)
- Sonny (Chazz Palminteri) řekne Calogerovi (Lillo Brancato), že ve vězení četl knihy Niccolò Machiavelliho. Později se zmíní o tom, že věří v sílu strachu, ale nesmí se to přehnat a vzbudit v lidech nenávist. Tento koncept je převzat z Machiavelliho knihy „Vladař“. (HellFire)
Reklama