Kuro no šókanši

Kuro no šókanši (2022) 

Takový docela průměrný isekai, který nenadchne ani neurazí. Najdou se tu věci, které se mi docela líbily a i ty, které byly řekněme slabší. Mezi pozitiva počítám samotného hlavního hrdinu, který měl ze všech těch nových isekai protagonistů, co se v téhle sezóně objevili, asi nejvíc osobnosti a je to prostě docela sympaťák, kterého nejvíc nevzrušuje všechen ten harém, co se kolem něj vybudoval, ale zato když před něj postavíte nějakého silného soupeře… V tomhle ohledu se mi i líbila volba závěrečného protivníka z posledního dílu, kdy to konečně působilo alespoň na chvíli, že na sebe narazili dva sobě rovní, takže to mělo aspoň nějaký ten náboj a větší logiku, než když si hlavní hrdina jen tak z nudy protivníky sám vytvářel (zdravíme zdejší partu hrdinů). Musí to být těžké být strašně OP… Stejně tak mě docela zaujalo, proč je hrdina takhle silný, co byl ochotný pro svou sílu obětovat a jestli to bude mít nějaký vliv na další příběh. Také ho musím obdivovat, že dokázal přemluvit bohyni, aby se vykašlala na svoje povinnosti a šla mu dělat průvodce a součást harému. Další věc, co mě docela zaujala, je příběh na pozadí, zkrátka to, co mi začali autoři servírovat až teď ke konci a souvisí se sousedním královstvím, z toho by se dal v případné další sérii postavit i docela zajímavý příběh. Zbytek ale už taková zábava nebyla, objevuje se to na můj vkus docela dost klišé a bohužel většinou těch, která považuji za nudnější (démoní princezna, oné-čan charakter atp.). Další věc, co nenadchla, je většina soubojů, a hlavně použití CGI v nich, které sice nebylo na té úplně nejotřesnější úrovni, jakou jsem kdy v anime viděl, ale k přijatelné snesitelnosti tomu pořád ještě něco chybí. K tomu hudba, které si nevšimnete, vedlejší postavy, z kterých je mi ale nakonec nejsympatičtější jediný zdejší chlap – rytíř Gerard. No není to žádná hitparáda, ale zároveň ani nic vysloveně špatného, takže jasných 5/10. (24.09.2022)