Pokrvní bratia

Z akčno-gangsterského filmového priemeru vyčnievajúca snímka kanadskej produkcie z roku 1999, plná drsných hlášok a scén, ktorá je napriek nižšiemu rozpočtu príjemným spestrením dosť klišeovitej akčnej filmovej tvorby a chýba jej len málo k tomu, aby dosiahla až na samý vrchol svojho žánru. Film nabitý emóciami, drsným slovníkom a neopakovateľne originálnymi akčnými scénami bravúrne dopĺňa "tarantínovský" zostrih celého príbehu. Film, ktorý milovníkov dynamiky, napätia, kvalitnej akčnej zápletky a excelentných výkonov prepojených na geniálnu hudbu nenechá nikoho chladným. (12.11.2013)

"Naše teorie z včerejšího večera je rozstřílená na cucky." MacManusovi Svatí mě baví, když zabíjejí ty zlý, což je dobrý. V tom naprosto souhlasím s agentem Smeckerem. Ten skvěle dirigoval policejní rekonstrukce na místě činu, což je vskutku originální, a navíc k tomu přidal báječnou buzeraci namyšlenýho detektiva Greenlyho za každou mylnou teorii. Mě prostě bavila ta myšlenka, že Bůh vyslal MacManusovy bratry, aby ukončovali parchantům pobyt na Zemi. Toho modlení na mě asi bylo trochu moc, ale tím rozhodně nechci směřovat spravedlivej hněv bratrů na mou osobu. Vlastně toho modlení bylo tak akorát. (01.04.2022)

To byly časy, kdy ještě komiksovou látku neuměli točit komiksově. Mít to dneska estetiku temnějšího Marvelu, nebo normalní DC, mohla by to být petarda. Takhle mají Saints trochu fuckujícího Richieho a trochu užvaněného Tarantina s místy solidní scénáristickou ekvilibristikou, avšak nic víc. Některé zajímavé momenty nedokážou přebít totální estetický chaos a zmatečný režijní rukopis. Moc by mě zajímalo, kdyby někdo přišel s remakem, protože tahle látka má potenciál. (13.06.2021)

Výborná akční jízda, která srší vtipem na všechny strany. Skvěle napsaná i zahraná je nejenom role Willema Dafoa, ale i bratří a "balíčkáře". Z obrazovky po celou stopáž utíká do éteru tak hutná atmosféra, že se astmatikům a lidem s dýchacími obtížemi může přítížit. P.S. Billyho Connollyho jsem opravdu nepoznal:)) (20.07.2008)

Veľmi slušný rozjazd (kombinácia Ritchieho & Tarantinovskej poetiky) sa postupne režisérovi dejovo rozpadá a dopredia naneštastie každou minútou vystupuje čoraz väčšia nútená vykonštruovanosť samoľubého formálneho experimentovania brutálneho videoklipového razenia, čím s blížiacim sa záverom prerastá počiatočná sviežosť a hravosť v opakujucú sa nudu. Záverečné moralizovanie s evidentnou snahou o hlbší významový presah to celé ešte len zhoršuje, čo je škoda, pretože film obsahuje viacero zapamätania hodných scén (jednoznačne vedie tá s mačkou) a skvelý výkon W. Dafoea. (04.10.2004)