Třinácté patro

Vcelku solidní sci-fi s dobrou zápletkou, která je logická a na 100% obhajitelná, což se většinou o velkých závěrečných zvratech říci nedá. Jen škoda, že to není natočeno poutavěji. Asi je to tím starším rokem a slabším rozpočtem, ale s tím už se bohužel nic nenadělá. Souhlasím se zdejším hodnocením = 75% (26.06.2013)

V mém virtuálním světě je všechno v pořádku, takže až se mne někdo pokusí vypnout, tak můj speciálně nabroušený Spybot Search and Destroy mu nadělá v jeho Windows 3058 takovou paseku, že z toho začne balzamovaný Bill Gates skládat básně v jambickým pentametru. Je však možný, že bydlím ve skutečným světě, ale při pohledu kolem sebe to považuji za velmi nepravděpodobný. Já bych se zkrátka neměl dívat na sci-fi, který rozšiřují mou paranoiu, ale když mne to tak baví a výletu na konec světa do 13. patra rozhodně nehodlám litovat. (21.05.2014)

Pomalejší (nikoliv však uspávající) tempo, ponurá atmosféra, jeden silný charakter tápající po pravdě a žena, která drasticky změní jeho život... Ano, toto zkloubení filmu noir a moderního sci-fi zde funguje velice dobře. Nebýt spoileroidního plakátu nebyla by ani pointa předvídatelná, naopak jistá míra šoku se dostaví tak jako tak... Problém vidím v nedostatečném expandování děje do "šířky", centrem zůstane vždy jen úzká detektivní zápletka namísto prozkoumávání možností konceptu "svět uvnitr světa" a ještě k tomu závěr je naplněn tak povrchním klišé, až je to pro zbytek filmu nedůstojné. 7/10 (24.07.2012)

Třinácté patro je střízlivě natočený sci-fi snímek bez popkulturní podbízivosti a laciných efektů, který sází na silný emotivní příběh a kvalitní herectví. Na konci 90. let jeden z nejzajímavějších kousků svého žánru. Podstatě kyberpunkového subžánru odpovídá nesrovnatelně víc než mnohem známější trilogie Matrix nebo Johnny Mnemonic. Příjemné pokoukání i pro ty, kdo sci-fi zrovna neholdují. Celkový dojem: 90 %. Film pro přemýšlivější, kterým nevadí pomalejší tempo vyprávění... (14.06.2006)

Kdybych o filmu nic před jeho shlédnutím nevěděl, asi by mě ani žádná souvislost s Matrixem nenapadla. Ale stalo se. Oba dva filmy jsou postaveny na podobné myšlence dvojího světa (rozepsal bych se o tom i víc, ale nechci zbytečně spoilerovat), který hrdinové prozkoumávají. Abychom dostali do filmu příběh, tak se zákonitě musí něco pokazit, no a pak už dostane prostor režisér jak si s divákem pohraje. Jestli na něj vybafne s akční lavinou nebo jej usadí nějakou pěkně hustou pointou. Bohužel, Třináctému patru chybí oboje. Tedy pokud za pointu nepovažujeme odhalední zhruba ve dvou třetinách filmu. Akce, která by možná někomu mohla chybět, by zde absolutně postrádala smysl. Režisér Josef Rusnak už od počátku vypráví příběh v civilním tempu a rozjíždí film spíše na pole detektivního pátrání hlavního hrdiny po možných příčinách zvýšeného zájmu policie o jeho osobu. Craig Bierko je pro mě naprosto neznámým hercem, který se mi opravdu předvedl. Má charisma a celý film je na něm vidět, že se v roli cítí dobře. Velmi silnou složkou je hudba Haralda Klosera, která občas v napínavých scénách dotahuje to, co nezvládá režisér. Třinácté patro je hodně civilním sci-fi filmem, který se navíc z jedné třetiny odehrává v 30. letech 20. století, takže nečekejte akční řež á la Matrix, ale inteligentně pojatou detektivku, ve které ale musíte dát minimální prostor pro mozek, protože by se mohlo stát, že všechno prokouknete moc brzy a mohli by jste se začít nudit. A to bych vám nepřál. (20.11.2004)