Gloriana

Velká korunovační opera pro Alžbětu II... V roce 2022 slaví britská královna Alžběta II. 70 let od svého nastoupení na trůn. Stalo se to po smrti jejího otce Jiřího VI. v únoru 1952. Tehdy jí bylo 25 let. Dnes je nejen nejdéle vládnoucím panovníkem v anglických a britských dějinách, ale i nejdéle vládnoucím žijícím monarchou světa. Korunovace Alžběty II. se ale nekonala hned. Došlo k ní až v dalším roce, 2. června ve Westminsterském opatství. Televizní přenos korunovace tehdy sledovalo na 20 milionů diváků a dalších 12 milionů se jí účastnilo prostřednictvím rozhlasu. Součástí korunovačních slavností, které trvaly několik dní, byl také bohatý kulturní program, jehož vrcholem mělo být uvedení korunovační opery Benjamina Brittena Gloriana, napsané speciálně pro tuto příležitost. Její ohlas byl však mírně řečeno vlažný. A důvodů bylo jistě víc. Britten, jeden z největších hudebních skladatelů 20. století, se rozhodl vytvořit národní operu. Sáhl proto do shakespearovských časů k příběhu slavné panovnice Alžběty I. A to jak po literární, tak hudební stránce. Samotné jméno Gloriana pochází od anglického renesančního básníka Edmunda Spensera, kterým Alžbětu I. pojmenoval ve svém alegorickém eposu Královna víl a které se stalo jednou z nejoblíbenějších přezdívek slavné panovnice... Libreto vychází z posledních let Alžbětina života a z příběhu jejího vztahu k Robertu Devereux, hraběti z Essexu. Zobrazuje stárnoucí panovnici, osamělou ve světě, kterému vládne. Neprvoplánová oslava, ale hluboké dramatické dílo. Hlediště ovšem při premiéře zaplnil královský protokol a zahraniční hosté, kteří na něco takového rozhodně nebyli připraveni. Navíc bylo veliké vedro. A tak mělo publikum spíš oči a uši pro věci, které jim přišly nedůstojné královského majestátu. Konalo se pak sice ještě několik repríz i pro běžné opery milovné publikum, které byly daleko úspěšnější, ale nešťastný dojem z premiéry, podtržený i kritikou, vyřkl nad operou neblahý ortel. Jako mnoho jiných velkých děl musela si i Gloriana na své uznání počkat. Tím se stala nová premiéra v londýnské Královské opeře Covent Garden v roce 1984, po níž se její věhlas rozšířil do světa... Madridská inscenace režiséra Davida McVicara z roku 2018 je velkolepou divadelní podívanou, reflektující Shakespearovu dobu a stavějící na naprosto mimořádných pěveckých a hereckých výkonech. Primát mezi nimi patří italské sopranistce Anně Caterině Antonacci v titulní roli. (Česká televize)