Soumrak samurajů

Pomerne silný príbeh, podávaný spätne formou spomienok dvoch účastníkov udalostí okolo samuraja Yoshimuru a japonskej občianskej vojny, do ktorej boli jednotky Shinsengumi, ktorých bol Yoshimura členom zapojené, pričom každý z nich sa na vec díval z odlišného uhla pohľadu, čo v očiach diváka vytvára určitú metamorfózu tejto, sprvoti možno nepríliš sympatickej postavy. (15.08.2014)

Hodnocení *** v tomto případě neznamená, že by byl Soumrak samurajů průměrný film. Vyjadřuje pouze poměr mezi momenty, které byli vynikající a desítkami minut, které byli příšerné. Pokud přečkáte prvních dvacet minut, dočkáte se velmi slušné hodiny filmu, kterou bohužel zprasí utahaný konec, trvající další hodinu. Srovnání s Posledním samurajem je úplně zcestné, protože jediné co mají tyto filmy společného, je období nepokojů v Japonsku, kdy došlo ke střetu mezi tradicemi, které zosobňoval shogun a touhou vládnout neomezenou mocí, což společně s pokrokem, prosazoval císař. Respektive lidé kolem císaře. I když zpětně Japonci oslavují statečnost samurajů kteří bránili tradice, pravdou je, že tento boj neměl morálního vítěze. Na pozadí těchto nepokojů sledujeme osudy muže, který upřednostňoval osobní čest a lásku k rodině, před kodexem cti, který vyznávali ortodoxní samurajové. Hrdinství je pouze vedlejší produkt mravní síly a odvahy. A každému dodává tuto sílu něco jiného. Láska k rodině, povinnost/přísaha, čest... . Soumrak samurajů ukazuje jak rozdílné mohou být cesty za stejným cílem. Pro mě osobně přišla pointa a vyvrcholení filmu, po cca 90 minutách a kdyby v tu chvíli film skončil, klidně mu dám 4*. Pro vyznavače bitek mám varování. Žádní ninjové, superšermíři, zpomalené záběry, stylizované rubačky... . Tady jste v Japonsku, ne v hollywoodských nebo hongkongských filmových studiích. (12.07.2011)

SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (24.02.2011)

Film, který ve mně evokoval zlatou éru samurajských filmů šedesátých let. Důraz je kladen spíše na jejich životní filosofii, než na bojově umění, přičemž vše je součástí posmutnělého byť nijak zvlášť strhujícího příběhu. Zaujmou především skvělí herci v obou hlavních rolích, ale po filmařsky je film klasické odvyprávění příběhu bez jakékoliv přidané hodnoty. Jako fanda tohoto subžánru považuji Soumrak samurajů za mírně nadprůměrný film, který však nedosahuje kvalit děl Akiry Kurosawy, Kihachy Okamoty, nebo Masaky Kobayashiho. Jen se jim přibližuje. (28.11.2011)

silný snímek vyprávějící o konci "éry mečů" a dávající dohromady portrét mistrného šermíře a samuraje Yoshimury (který mi svým optimismem a ukecaností trochu připomínal Roberta Benigniho:), vydělávajícího peníze pro rodinu ve službách posledního Shoguna Tokugawy. Až na občasnou zdlouhavost a s tím související přehnanou stopáž nemám co vytknout. (08.06.2009)