Videá (1)
Recenzie (1)
Albert Einstein řekl:„Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat holemi a kameny.“ Proč tedy A. K. Strom pojal tento varovný snímek právě do období hrozící světové války čtvrté, má jistě svůj tvůrčí důvod. Každopádně je tímto snímkem ukázána hrozba jaderné války v té nejrealističtější podobě, jaký kdy vznikl. Mnohý si samozřejmě vybaví film „Den poté“ (1983) či „Vlákna“ (1984), které svou děsivosti ještě překonány nebyly. A. K. Strom ani neměl v úmyslu tak učinit. Svou vizi přenesl do oblasti prostředí vojenského a pro nezpochybnitelnou reálnost použil přímé filmové záběry vojenských akcí, takže vše, co je tu k vidění, je skutečné. Samozřejmě kromě hraných scén a výbuchu jaderné bomby. Emoce hrůzy však zasáhnou každého. Snímek není pojat jako film, ale jako hraný dokument, tudíž vývoj postav je takový, je. Nejsou rozvinuté a jsou bez tahu na branku. Prostě jsou a to stačí. Napětí by se však dalo krájet, což je zrovna u hraného dokumentu mistrovským dílem. Ukázka světové síly je tedy prezentována v té nejryzejší podobě a hlavně stále sílící hrozba, co z toho všeho může vzejít. Zamrzí však použití současné BLM rasové politiky alá Lebensborn. Černý voják má za manželku bělošku. No jasně. Bez toho se už prostě žádný snímek nemůže obejít. Takže co si z tohoto filmu rozumně uvažující divák vězme? Že současné události ohledně vojenské i politické agrese by se měli brát vážně a nenechat to dojít tak daleko. V rukou to máme všichni. ()