Slon

METAKRITIKA KE KRITIKÁM ELEPHANTA - předně: nevím, proč se zde několikrát objevuje pojem „tarantinovsky nelineárního“ vyprávění spolu s rčením, že „to už tady přece bylo“ – neplést si pojmy s dojmy: Tarantino nelineární vyprávění nevymyslel, to zde bylo už dávno před Tarantinem, akorát ho velmi rád využívá. Co takhle např. Rashomon? – tam „to“ bylo taky. Takže pokud chce někdo banalizovat formu takovými výroky, měl by brát na vědomí i z toho plynoucí reakce. Dále postoj k relevantním a nerelevantním (nebo nadbytečným) záběrům a celkovému „chladnému přístupu“ – Gus Van Sant natočil rok před tím jeden ze základních snímků tzv. vyprázdněné narace (Gerry) a zde se pokusil tento přístup dále rozvíjet. Kritika dlouhých a redundantních záběrů a znemožnění pociťování empatie k postavám je tudíž zcela vně zvoleného diskurzu: kritizovat film Karate tiger kvůli nadbytečnému násilí, které někoho nemusí bavit, je úplně stejně mimo mísu. To není kritika jednoho filmu, ale celého žánru nebo zvoleného formálního přístupu a jestliže někdo odmítá celý přístup, nemá smysl, aby se zabýval jedním filmem, který to potom zbytečně odskáče. Co se týče věrohodnosti a nevěrohodnosti chování lidí v krizové situaci: mě osobně chování šokované dívky nečinně stojící nad mrtvím tělem chlapce nevěrohodné nepřipadalo. I když jsem se do podobné situace nikdy nedostal, nemyslím si, že drásavě hektické srdcervoucí klišoidní scény, známé z masové produkce, jsou pravděpodobnější a psychologicky lépe korelující – chcete-li. Je ovšem jasné, že zanechávají silný dojem „pravosti“ – proto zřejmě to odmítání chladného přístupu, který na nás tak nějak nesprávně a podivně působí. Naopak introvertní a zcizující pohled Elephanta nám umožňuje nevšední podpovrchový přístup k animovanému konfliktu. Ponořením se do na první dojem nesouvisejících a nadbytečných záběrů vyvstává akt nepochopitelného násilí s mnohem větší naléhavostí. Stačí pouze letmý záběr na chlapce vniknuvšího na dívčí toalety s automatickou zbraní v ruce a předchozí scéna se rázem stává fatální, neboť se v ní nemuselo stát vůbec nic, ale stalo se TO právě TEĎ. Nesouhlasím s názorem, že film končí u zobrazovaného násilí a neobsahuje katarzi. Katarzi nenajdeme na konci snímku, jak jsme tomu navyklí u řeckých dramat a dalších klasických vyprávěnek, stejně jako jí nepředchází žádná katastrofa ani krize, ale všechny tyto fáze navzájem prostupují celým filmem a transformují se tak do jednoho organického celku – zde je pak odůvodnění toho „tarantinovsky nelineárního“ vyprávění. (08.05.2007)

Uff síla na druhou. Další stereotypní den anebo ne? Nepochopitelné zvěrstvo nejhrubšího zrna. No co, znuděná děcka se chtěj pobavit, zahrát si svojí oblíbenou počítačovou hru v reálu, zvýšit si sebevědomí nebo snad zaplašit své mindráky a ukázat světu, kdo jsou zač? Je to přeci tak jednoduché objednat si pořádnou zbraň a hned je z vás king, král světa. Mohl tomu vůbec někdo zabránit, jak můžem vědět, že se to nestane znova? Nemůžeme. Kamera je zde pouze v roli pozorovatele, názor si musí každý udělat sám. (14.08.2006)

Typický Gus Van Sant - silný námet, nanič spracovanie. Chápem, že sa tu snažil o akúsi neosobnosť a čo možno najpresnejšie vykreslenie (niečo na báze polodokumentu) týchto hrôzostrašných udalostí, ale čo je moc je moc. Absolútne nudné, nezáživné a čo je najhoršie, bez akejkoľvek možnosti aspoň minimálneho zblíženia sa s postavami. Príliš neosobné, sterilné a preto bola emotívna stránka niekde blízko nuly. Na túto tému poznám ďaleko lepšie spracovaný snímok - Polytechnika (2009), kto nevidel tak dajte radšej ten. 35/100 (11.10.2016)

Uťahaná, neskutočne pomalá a chladná artová póza.A ako podobné filmy nenávidím, tak toto ma chytilo. Tá téma je proste strašne silná a mrazivá už len z princípu takže dokáže potiahnuť aj podobne natočený film.7/10 Akurát si človek nemôže predstaviť aké geniálne to mohlo byť keby sa toho chytil Greengrass v štýle Bloody Sundy alebo United 93. (09.08.2015)

Jsem z toho trochu rozpačitý. Gus Van Santovi rozhodně nejde upřít originalita s jakou se popral s daným tématem, které až příliš svádí k patetickému citovému vydírání. Na druhou stranu, ten snímek je natočen tak chladným způsobem, že ve mně nedokázal vzbudit absolutně žádné emoce. Taktéž chování některých postav je krajně nelogické a nepůsobí věrohodně. (Např. chlapec jménem Benny, vidí před sebou šílence s puškou a klidně si k němu kráčí jakoby se nic nedělo). Za sympatické výkony neherců a vynechání srdceryvných scén však každopádně palec nahoru. Celkově Slon není špatný film, ale určitě to není podívaná pro každého. (21.05.2012)