Réžia:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrajú:
Eden Dambrine, Gustav De Waele, Léa Drucker, Kevin Janssens, Émilie Dequenne, Igor van Dessel, Elodie BarthelsVOD (4)
Obsahy(1)
Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont, autor cenami ovenčeného filmu Dievča o trans žene narodenej v tele chlapca, tentoraz prichádza s emocionálne silným portrétom výnimočného zväzku Léa a Rémiho. Chlapci spoločne zdieľajú svet a každý moment v ňom, dostávajú sa však do veku, keď vzťahy treba pomenovať. Rémi si ironické poznámky spolužiakov zdanlivo nevšíma, Leo však upadá do pochybností a túži zapadnúť do chlapčenského kolektívu. Do bezstarostného života neúprosne vtrhne dospelosť. Film o priateľstve a zodpovednosti vyniká neobvyklou empatiou a fenomenálnymi výkonmi debutujúcich hercov. (Film Europe)
(viac)Videá (18)
Recenzie (86)
Jednoduše řečeno krásný film. Lukas Dhont je velkou nadějí evropského filmu a tímto filmem mě přesvědčil k seznámení se i s jeho druhým (resp. v pořadí prvním) celovečerním filmem Dívka. Oba filmy v sobě nesou nádherný obraz a silný příběh. Zatímco Dívka má jako ústřední téma transsexualitu a neúprosný dril světa baletu, Blízko se soustředí na křehké přátelství, intimitu a blízkost dvou chlapců, které však pro jednoho z chlapců znamenají možná i něco víc. Vizuální stránka je půvabná, plno sytých květinových barev, hezky se na film dívá a moc hezky se i poslouchá. Oba chlapci navíc předvedli bezchybný civilní výkon. Těším se na další film tohoto nadějného belgického režiséra. ()
Film který od samého začátku vědomě tancuje na hraně vkusu a kýče, každou chvíli může spadnout do neuvěřitelného patosu, ale právě to ho činí skvělým, jelikož na city neútočí nijak prvoplánově, ač se to může vlastně zdát, ale naopak rafinovaně v onom elegantním balancování nad možností odradit diváka svým emočním vypětím, či snad příliš expresivně barevnou estetikou, o kterou se stará fantastická kamera se svými close upy ale hlavně jízdami (hned úvodní scéna běhu v květinovém poli). Sebevražedný tanec filmařů byl nakonec vkusně a plynule dokončen od začátku do konce a výsledek je tak úžasné citlivé přirozené drama, jež se musí dotknout snad každého. ()
Je to hodně smutné a přiznám barvu, že jsem cíta a taky jsem bulel. Filmu bych akorát vytknul, že zvrat přišel moc brzy a zbytek filmu se dost přešlapuje a jsou tam tytéž scény neustále dokola.. Chápu, že se čeká až to tomu klukovi dojde, ale za mě důvod dát o hvězdu méně. Chybí mi větši uvěřitelnost mámy.. a i vlastne hlavního představitele. Já bych asi jen tak na hokej chodit nemohl a kompletně by mě tohle vyřadilo z života. Jinak je film nenásilný, na nic si nehraje a příběh by se mohl stát. Nic úpně mimo tam není... ()
Blízko je emocionální snímek o smutku a o hledání sama sebe. Film má tlukoucí srdce, bohužel ho ale, pro mne, přehlušovala má neschopnost, napojit se na kteroukoli z postav. Hlavní hrdina v sobě potlačuje emoce a celý školní rok sbírá odvahu říct ''něco'' matce svého nejlepšího kamaráda. Zjednodušeně řečeno a bez spoilerů. Bohužel právě tohoto nej kamaráda nemáme šanci moc poznat, což pro mě byla bariéra, která držela mé slzy během vypjatého finiše, do značné míry, na uzdě. Tedy až na závěrečnou kamerovou jízdu. Queer tématika je tu ztvárněna jemně a méně vnímavý člověk ji nejspíš ani nepostřehne. ()
Neznášam francúzštinu! Samé bľe bľe bľe, bľi bľi bľi, bľa bľa bľa... V záberoch furt iba ksichty na celú obrazovku. Zo začiatku dvoch chlapcov, ktorí iba trepú blbosti, a vkuse sú na seba nacapení. A keď prídu po prázdninách do školy, tak ostatní si budú myslieť, že sú gej pár. A jeden z tých chlapcov, že nie, nie, nie, že on nie je gej, a začne toho druhého od seba odstrkovať. A ten druhý, citlivejší, sa z toho nevie spamätať, tak sa zabije. Takže zvyšok filmu už iba zábery prevažne na hlavu toho druhého na celú obrazovku a vyplakávačky a hokej. Nuda. Vtieravý pokus o vyvolanie emočnej búrky u mentálne nestabilných jedincov. Zase som naletela na recenzie, ktoré napovedali, že film rozhodne nebude až taký zlý. Ale zase sa mi potvrdilo (ja blbá), že je to ako keď vám kaderníčka desať minút hovorí, že by mi pristala ofina, aj keď dobre viem, že nepristala, a že ju nechcem. Zahraté dobre. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (2)
- Režisér Lukas Dhont stretol svojho hlavného herca Edena Dambrina na ceste vlakom. Mladý chlapec sedel pred ním a rozprával sa s priateľmi, ale Dhont nepočul, čo hovorí, keďže sám počúval hudbu Maxa Richtera a videl len jeho výrazy tváre. Zistil, že Eden sa k tejto postave perfektne hodí a oslovil ho, či by sa nechcel zúčastniť kastingu. Eden okamžite povedal áno a nakoniec dostal rolu Lea. (Arsenal83)
Reklama