Kouření způsobuje kašel
Fumer fait tousser
Smoking Causes Coughing
Smoking Causes Coughing
Réžia:
Quentin DupieuxScenár:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHrajú:
Adèle Exarchopoulos, Anaïs Demoustier, Gilles Lellouche, Benoît Poelvoorde, Vincent Lacoste, Alain Chabat, Blanche Gardin, Doria Tillier, Oulaya Amamra (viac)Obsahy(1)
Netradičná skupina superhrdinov v modro-oranžových elastických kombinézach, ktorá nazýva sama seba Tabaková patrola, zabíja netvory z vesmíru nikotínom a oxidom uhoľnatým. Je to film o superhrdinoch? O záchrane sveta? Antifajčiarska propaganda? Alebo je tento film o niečom úplne inom? Pristúpte na Dupieuxovu veľkú hru a očakávajte nečakané. (MFFK Febiofest)
(viac)Videá (4)
Recenzie (22)
Francouzský provokatér Quentin Dupieux se opět hlásí a svým antikuřáckým manifestem (jež je ve skutečnosti parodií na komiksovky) pobavil publikum v Cannes i Karlových Varech. Jeho svižná taškařice představuje Tabákovou patrolu, pětici superhrdinové, kteří své nepřátele porážejí silou nikotinu, metanolu a dalších škodlivin, jejichž spojením dokážou vytvořit rakovinu. I největší klaďasové světa si však občas potřebují odpočinout, a tak jsou svým krysím šéfem posláni na kempovací teambuilding, během něhož si vyprávějí strašidelné historky. Tyhle příběhy samozřejmě nejsou příliš vypointované, ten nejlepší z nich dokonce ani uspokojivě dokončený, ale stejně jako rámující superhrdinská linka patří mezi to nejvtipnější, co lze na festivalu vidět. Zjevná lacinost triků ještě umocňuje sebereflexivitu a parodování principů komiksových filmů - včetně skákání v čase, nelogicky fungujícího světa, nevysvětlených schopností postav a tak dále. Jen škoda, že výsledek není ani frenetickou obskurností, ani promyšlenou satirou, nýbrž se jedná především o Dupieuxův freestyle, z něhož se některé nápady chytnou a jiné ne. ()
Opět fajn absurdní komedie od Dupieuxe, ano dá se říct že to nepřináší nic nového či inovativního podobně jako u jeho posledních dvou filmů, ale i tak spokojenost. Sledujeme tu tým superhrdinů co jsou svým krysím nadřízeným posláni na teambuilding do lesů a do toho si občas vyprávějí hororové historky. Což, ano zní to jako podivná kombinace (což by vás u tohoto tvůrce nemělo překvapovat), ale jako celek to funguje parádně. Po celou kratší stopáž jsem se bavil a i když ano, někdy některé vtípky byli vysušené až na dřeň, tak většina fungovala. Hlavně za to mohli hlavní postavy jejichž interakce bavili a i místy poměrně fajn cartoonové gore či celková parodie na staré superhero seriály alá Power Rangers. Jediná výtka tak spíš putuje do toho že po posledních dvou filmech mi přijde že Dupieux tak nějak zabředl ve stejných vodách a jeho poslední tvorba je poměrně furt to samé, ale zatím mě to pořád baví. ()
To, co v nás před 20 lety dokázal probudit Michel Gondry, přebírá i v Kouření Quentin Dupieux. Tetnokát za pomocí jemné retro DIY nostalgie, surrealistiského dada scénáře a slušné porce přiblblého humoru, ze kterého ovšem dokáže Oizo uvařit galaktickou polévku jak stehno. Po Incroyable mais vrai další z naprostých ujetin, kde se může stát všechno a vy u toho jen spokojeně přikyvujete s úsměvem blbečka v kýblu. Za nevyužitý potenciál dua Marsais/Ludig dávám ale o hvězdu méně, než bych chtěl. ()
O čem ten film je? Stejně jako u skoro všech Dupieuxových filmů je to úplně jedno, když je to jen hra s diváckými očekáváními a jelikož si Dupieux neustále dělá co chce a jeho fanouškům absolutně nevadí, že je vše utržené ze řetězu a prvky a dějové linie se náhodně objevují a zase mizí, asi se těžko jinak než pocitově dá říct, který z jeho filmů je lepší a který horší. Pro mě je jeho vrchol Steak a Rubber, pak už mi sedla jen Realita a tam to někde končí. A od té doby, co točí každý rok aspoň jeden film, mě míjí ještě víc a to hlavně díky tomu, že má jeden absurdní nápad, který na začátku vypadá velice slibně, ale pak ho absolutně nikam negraduje. Proto se mi nelíbila Jelenice. Tady jsem vnímal další velký freestyle, kde je úplně jedno, co se stane a co z toho vyleze, ale vzhledem k tomu, že se z toho stane takový polo-povídkový film, dokázal jsem se do toho víc dostat a víc se bavit nad nejedním zajímavým absurdním nápadem. Těch tu má Dupiex naštěstí dost, hlavně ve dvou hororových povídkách nebo v podobě věčně slintajícího pana Třísky, jen je zase podává tím svým stylem, kde vše absurdní jako by bylo normální a vy z toho musíte veškerou absurditu vytušit. Což je styl, který mám jinak rád a baví mě, ale u Dupieuxe je takový podivně odtažitý a tak často chápu vtip, ale nesměju se mu. Vlastně ke každému jeho filmu píšu to samé a stále jsem z žádného nedokázal být nadšený nebo aspoň nadprůměrně spokojený. Určitě se k němu do konce roku ještě vrátím, protože tohle mi sedlo nad očekávání a chci se přesvědčit, jestli to nebylo jen svéráznou parodií superhrdinských, sci-fi a hororových filmů. Nejvíc mě ale stejně baví, jak naprosto lhostejně ji podává a jak se pak může bavit nad tím, jak někteří v jeho filmu uvidí poctu, další zase výsměch a jiní zase závažnou ekoagitku. Pro každého něco a přitom na tom Dupieuxovi nezáleží a jen to tam prostě má. V tom je nejdůmyslnější a baví mě tím i ve svých slabších dílech. 3* ()
Jsem velice mile překvapen. Tady jde pouze hodnotit film jako celek, ne jednotlivé dějové linky, protože bez nich by ten film byl celkem nuda. Parodie snad na všechny superhero filmy a hvězdičky s nadpřirozenými schopnostmi. Tohle prostě musíte vidět, protože se budete celých 80 minut smát a koukat s otevřenou pusou. A když si počkáte na potitulkovou scénu, obdržíte třešničku na dortu. ()
Reklama