Roadgames

Drama bez dramatu, thriller bez napětí. Když už se objeví náznak atmosféry, zabije ji nevhodný vtípek. Co to teda mělo být? Nepovedený thriller nebo nepochopená komedie? Já vim, neškatulkovat, ale tenhle kousek mě neoslovil, ať už měl být čímkoliv. Výsledek?: nuda, šeď, špatně napsané, lehký podprůměr. Občas zábavný pouze hlavní hrdina a krátký výstup Jamie Lee. Celkově možná jedna nebo dvě opravdu dobré scény. (11.11.2012)

[Cinematik 2014] Byť Hitchcock kamionista, natočil by Roadgames, s gráciou vystavaný inteligentný "cestný thriller" so šarmantným Jamesom Stewartom v hlavnej roli. Aspoň to sa nám snaží Franklin povedať. Lenže on nie je Hitchcock, Stacy Keach v roli muža trpiaceho halucináciami a rastúcou paranoiou na stope zločinu (nech je akokoľvek vynikajúci) nie je Stewart a ten film nie je tak inteligentný. Pomalé tempo rozprávania ozploitation modelu a slabé napätie vynahrádza nadhľadom a ostrovtipom hlavného hrdinu, ale nezáživnosť množstva sekvencií je stále ubíjajúcejšia. Pocta Hitchcockovi a jeho klasickým motívom (priame citácie Vertiga) sa tak z diváckeho uhlu pohľadu mení na trochu neohrabané variovanie maestrových obľúbených prvkov. Násilie mimo záber a potlačená dravá dráždivá sexuálnosť drsného príbehu s až psychologickými kontúrami prispievajú k zmiešaným pocitom z filmu. Toto je jasný kult, ale len pre úzky okruh divákov, do ktorého, žiaľ, nespadám. 65% (13.09.2014)

Silniční hry jsou fajn hlavně díky pohodovému scénáři a sympatickému Keachovi v hlavní roli samomluvou trpícího tiráka, který při křižování australskou pustinou padne na stopu sériového vraha žen. Roadthrillerovou notu ale začne film tvrdit až v druhé polovině a Jamie Lee Curtis si užijeme jen asi půl hodiny. (22.07.2016)

Skvělý Stacy Keach a neméně výborný Jamie Lee Curtis ve filmu, kde jde hlavně o cestu a o jedno auto, které řidič náklaďáku pořád potkává. Gradující napětí není tak skvělé jako v případě takového "Duelu", ale o to je tenhle snímek akčnější a hlavně má skvělé hlášky, které stojí na hlavní postavě a jeho společnici. Austrálie mě dostává. (07.11.2015)

Austrálské filmy s horrorovými a mysteriózními zápletkami z této éry mě baví, obvykle dýchají velmi osobitou atmosférou se závanem menší nebo větší exotiky a vydávají se v ději často nepředvídatelnou cestou. Tak tomu bylo i u Her na cestě, u nichž jsem však po celou dobu prožíval až kolísavě rozporuplné dojmy. Chvílemi mi byl Stacy Keach jako hlavní protagonista nesympaticky protivný, otravoval mě svým drzým chováním a popravdě jsem mu moc nerozuměl, jindy mě však hodně bavil, třeba svým povídáním k sebe samému nebo pejskovi na cestách, na nějakou chvíli si mě získal, až jsem mu v poslední třetině plně fandil... měl jsem to tak ovšem s celým filmem, který střídal různé žánry, občas hrál na vážnou notu, jindy jakobych sledoval komedii. Vlastně bych mohl tu neustálou rozporuplnost brát i jako klad, jenže to bych nesměl mít úplně nejrozporuplnější pocit ze závěru. Přičemž jakoby tenhle film nabízel hned dva konce a zatímco ten první (poetický) mi svou lehce ujetou náladou sedl, ten druhý (horrorový) včetně ryze brakové pointy s lekačkou na závěr jsem už vnímal jako totálně mimo a zbytečně překombinovaný. Byly to zajímavé HRY, občas tak trochu i s divákem, ale prozatím z mé strany jen za silné 3*: [70%] (21.08.2022)