Moja veľká indická svadba

Bollywoodská adaptace románu Jane Austenové Pýcha a předsudek? No nevím, co by na to autorka říkala a docela se při té představě usmívám. Celé je to hrozně kýčovité, barevné, rozjásané nebo zas uslzené, prostě bollywoodské, a tak je to také nutno brát. Jako vzorek tohoto druhu kinematografie mi to stačilo, opravdu 100% film z Bollywoodu bych asi nedal. (19.10.2012)

Stejně jako hlavní hrdinka vyčítá v jedné scéně Darcymu, že turisti přijedou do Indie, ale nechtějí ji vidět, tak tenhle film si hraje na Bollywood, ale podle západních pravidel (a anglické literární klasiky), v Indii, kde všichni mluví a zpívají anglicky a navíc funguje jako takový turistický průvodce (všechny scény z Londýna a Hollywoodu). Je to škoda, protože Aishwarya Rai (a řada jejích kolegyň) je opravdu půvabná a nevypadá to, že by se k nám dostal nějaký její indický trhák (málem k nám kdosi koupil Devdas, ale rozmyslel si to). (14.07.2005)

Kdo viděl Pride & Prejudice od Joe Wrighta, tak se tomuto filmu vyhněte. Vše co se Joe Wrightovy povedlo se zde absolutně nezdařilo už od postav až po chemii a klíčové pasáže jsou zde nehorázně nezdařilé. Navíc většina písní nejsou nikterak zajímavé a nepomohly tomu ani barvy se kterými si tvůrci hrály. Jedině co bych přičetl k dobru je Naveen Andrews, který je skvělý a jen kvůli němu jsem tento film zhlédl celý. Tento snímek ve mě zanechal nepříjemně křečovitý pocit a mé hodnocení je 1,5 hvězdičky (09.11.2007)

Když jsem dvd s tímhle kouskem strkala do přehrávače měla jsem za to (tedy, přinejmenším jsem doufala), že se budu bavit stejně dobře, jako u filmu Moje tlustá řecká svatba. Bohužel, samotný název byl velice zavádějící. Po prvních minutách, stále doufajíc, že ty bláboly, klišé, barevné a taneční kreace, co se řítily z obrazovky jsou jenom nějakým VELKÝM nedorozumněním, jsem zatínala zuby a děkovala Prozřetelnosti, že u toho se mnou nesedí můj manžel a já se nemusím dívat ještě i na jeho výraz tváře a oči obrácené v sloup – co že si to jeho filmově vyšinutá žena zase pouští. Rozumějte mi – jsem romantik! Mám ráda filmy, u kterých můžu snít o lásce. Že dokáže překonat hranice, předsudky, nezměrnou bolest a dokonce i čas! Ale co je moc, to je moc. Proti tomuhle bollywoodskému nesmyslu mi přišly i romance Rosamundy Pilcherové jako slabý čajík, podávaný ve velmi, VELMI malých dávkách… Jedna hvězdička za modré oči "pana Darcyho". (16.06.2009)

Tenhle moderní Austenovský Bollywood/Hollywood přepis mě skutečně dokáže pobavit, i když u něj vlastně pořádně nefunguje pohled ani jednou optikou. Je to ale určitě o něco povedenější film než třeba "Královna koření" a míru tolerance a očekávání určuje do značné míry už samotný (originální), téměř parodický název. Ale proč ne. (01.08.2007)