Tretí muž

Skutečně nepostradatelný snímek raného politického thrilleru, jenž mívá na většinu diváků doslova omračující účinky,a to jak svým originálním pojetím nejen svého tématu, tak i experimentálním použitím skutečných exteriérů. Na mě pak dále zapůsobilo především hlavní hudební téma (Hádám, že se jedná o citeru.) (30.03.2005)

V českém prostředí neobvyklé dílo nabízí zajímavý pohled na vídeňskou skutečnost konce čtyřicátých let minulého století. Vesměs se tu jedná o základnu fakt, poznatků a souvislostí, které a která jsou v českém prostředí naprosto neznámá. V evropské kinematografii tehdy ještě naplno doznívala poetika třicátých let zvukového filmu. Kamera i vedení herců zůstávalo více či méně divadelní, i když z dětských střevíčků počáteční bezradnosti se již viditelně vyzulo. Vedle pozoruhodné režie a nezanedbatelné kamery tu na sebe upozorňuje hned několik neméně pozoruhodných hereckých výkonů. Orson Welles, muž mysteriozního organizovaného zločinu, exotická Mata Hari, podle všeho česká Němka (ve filmu je pohříchu více českých jmen) Alida Walli, Italka s roztomilým německým šlechtickým predikátem Altenburger von Marckenstein und Frauenberg des Heiligen Römischen Reiches (cítíte, jak se jazyk přímo mazlí s těmi rozkošnými německy znějícími slovy; vskutku echt) a nezanedbatelný muž z generace tvrdé americké školy, skvěle ztělesněný Josephem Cottonem. Hraný film startovní velikosti nové historické epochy moderní světové kinematografie, zhruba tak lze - snad výstižně - charakterizovat v kostce tento nevšední divácký zážitek. (27.06.2009)

Spisovatel šestákových románů Holly Martin přijíždí do poválečné Vídně, kam byl pozván svým dávným přítelem Harrym. Bohužel se ukáže, že Harry byl krátce před Hollyho příjezdem sražen nákladním autem, takže Holly už stihne přijet jen na přítelův pohřeb. Jako z udělání vyjde v zápětí najevo, že podivnou smrtelnou nehodu viděli jen dva muži. Ale co když byli tři? Tak tedy tímto otazníkem začíná jeden z nejprofláklejších filmů kinematografické historie, který v naší republice ze záhadných důvodů nebyl nikdy uveden do distribuce a tak ani do obecného povědomí. Jedná se o vskutku precizní a ve své době přelomové dílo, ohlašující příchod nové éry. Originálně nasnímaný s zrežírovaný snímek plný film-noirového napětí a svérázného humoru (na scénáři se podílel i Graham Greene) patří mezi "must-see" každého filmového fandy. - "V Itálii měli za Borgiů 30 let teroru, války, vražd a krveprolití. Ale vyrobili Michelangela, Leonarda da Vinci a renesanci. Ve Švýcarsku vyznávali bratrskou lásku. Měli 500 let demokracie, a co dokázali vyrobit? Kukačky." (14.03.2005)

Prijemne me prekvapilo, ze i presto, ze je film 60 let starej, tak je natocenej docela svizne. Pribehove to sice neni nic buhvijak komplikovanyho nebo originalniho, ale jedna se precejen o starej film, takze nejakou tu predvidatelnost mu muzu klidne odpustit. Obzvlast, kdy to je fakt paradne natoceny, ten oskar za kameru je zaslouzenej. Trochu me rozhodila hudba, ona znacne pridava k atmosfere a ozivuje film, na druhou stranu nevim, jestli je nejlepsi napad davat do kriminalky hudbu z Havaje, kdy se clovekovi kazdou chvily vybavi polonahy tanecnice. Co se tyce hercu, ja se hlavne tesil na Wellese, kerej se dostavi az ke konci a moc tu nepobude, ale hraje paradne, akorat je nejak mrtvolne bilej a jeho xicht sviti do dalky. Ostatni herci nicmene za nim nijak nezaostavaj. Takze celkove paradne natocena a zajimava kriminalka s fajnovou atmosferou a to je na 60 let starej film co rict, takze si 4* zaslouzi. (31.07.2009)

Jeden z mála čistě noir filmů, který jsem viděl a překvapivě se výborně bavil. Film pracuje s jednoduchou zápletkou, kdy muž hledá v cizím městě svého přítele, který podle všech zemřel při nehodě, avšak pravda je úplně jinde. Film vyniká výbornou atmosférou, kterou podporuje bezchybná kamera snímající temné kouty Vídně ve vší kráse a samozřejmě nemohu opomenout znamenité herce. A Wellesův nástup opravdu nemá chybu. (14.06.2009)