Krkonošská rozprávka

Agitka, která trestuhodně uniká bedlivému dohledu pozdních komunistobijců - poctivá panská zvůle v prostředí třídního boje, informátorka, agent provokatér. Co lepšího můžeme dětem dodnes nabídnout ? Trojice zákeřných plebejců, mlha, monumentální hudba, neuvěřitelné herecké nasazení a nezřízené užívání si. A nakonec otázka do pléna: Je Krakonoš marxista ? (13.01.2014)

Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit. (12.10.2010)

Zdárný příklad toho, jak komplexní mohou pohádky být. Protože mám z jedné strany Jizerské hory a z druhé Krkonoše, pověsti a povídačky o Krakonošovi jsem slýchával i v reálu. Jejich televizní verze pak patří ke klenotům české pohádkářské školy. Patrně jeden z nejlepších hraných večerníčků co kdy televizní stanice vysílala. Nezapomenutelný František Peterka coby vládce Krkonoš, nenapodobitelný Ilja Prachař jako prevít a paprika v jedný osobě Trautenberk, jedna z životních rolí Hany Maciuchové alias Anče a takřka životní role pro Jardu Satoranského jako Kubu. A nesmím zapomenout na skvělého Zdeňka Řehoře jako naivního a nešikovného hajného. Pro děti skvěle napsané příběhy nesoucí poslání, závěrečná moudra a ponaučení, dětsky vděčné speciální efekty a použití živých zvířátek, kupa legendárních hlášek. Navíc průkopnické využití mobilní telefonní sítě a e-mailu v jednom díky sojce práskačce. I když sem tam se nějaká chybička najde, jako v jednom záběru pozdní střih, nebo prodlevy pózy a k ní příslušného speciálního efektu, ale to tady vůbec nehraje roli. Ač jsou příběhy krátké, jsou trefné, jasně čitelné a na své si nepřijdou jen ti nejmladší, ale takřka všichni, kdo zasednou před televizní obrazovku. Navíc nemůžu opomenout silné sentimentální pouto, které ke Krkonošským pohádkám chovám. Neoddiskutovatelných pět hvězdiček. (18.09.2004)

Asi můj nejoblíbenější večerníček z mládí, ale i teď, když ho dávají v TV, tak se po těch letech rád znovu podívám! Kdo by neznal Krakonoše, Trautenberka, Kubu, Anče, hajnýho a bonzačku sojku :o) Upřímně jsem opravdu litoval Trautenberka, neměl to vůbec lehké! Líná cháska a na pomoc jim vždy " přiběhl " Krakonoš..... Životní role Ilji Prachaře :o) Nádhera! (27.02.2009)

Jeden z těch naprosto nejlepších večerníčků, jaké kdy česká televize natočila. Baví přes tři desítky let a stále jsou v kurzu jak u malých, tak i velkých diváků. Moudrost v nich je stále aktuální a je potěšení podívat se na mladou Maciuchovou či skvěle namaskovaného Frantu Peterku. Hudba: Vadim Petrov (09.07.2010)