Die Brücke
The Bridge
The Bridge
Réžia:
Bernhard WickiScenár:
Heinz PauckKamera:
Gerd von BoninHudba:
Hans-Martin MajewskiHrajú:
Folker Bohnet, Fritz Wepper, Michael Hinz, Frank Glaubrecht, Karl Michael Balzer, Volker Lechtenbrink, Günther Hoffmann, Cordula Trantow, Wolfgang Stumpf (viac)Obsahy(2)
Sedm studentů gymnázia v německém městečku pěvně věří v jasné vítězství Německa i na jaře roku 1945. Když obdrží povolání do Volkssturmu, je to pro ně vytoužená možnost, jak projevit odvahu a stát se hrdiny v boji za vlast. Jejich úkolem je ubránit most, do čehož chlapci vloží veškerou svou mladickou energii a ideály. Jejich sen o dobrodružství a kamarádských zážitcích ale záhy začne požírat krutost a bezvýchodnost války... Legendární pacifistický snímek Bernharda Wickiho nese zcela nadčasové poselství o lidskosti a morálce. Most byl oceněn nejen v Německu, ale výrazný úspěch zaznamenal i v zahraničí – byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a získal prestižní Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Oceněn byl i v několika kategoriích Německých filmových cen a uveden na řadě zahraničních filmových festivalů. (Česká televize)
(viac)Recenzie (101)
Najdôležitejší antivojnový film v histórii Nemecka - tak silnú a pôsobivú obžalobu len tak nevidno. Príbeh skupinky 16-ročných študentov, ktorý sú na záver vojny povolaní a bránia absolútne nedôležitý most vďaka nezmyselnej náhode. Posledných 20-minút som sledoval s otovrenou pusou ako režisér vygradoval film a týchto 5* je až málo na tento klenot nemeckej kinematografie. V prípade možnosti zhliadnutia určite neváhajte. ()
Film silně připomíná jinou věc - NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID. Nesmyslnost kruté války a hloupost režimu, který ji rozpoutal tu je zobrazena pohledem těch nejmladších. V nacistickém případě je relativní i tohle. Poslední Hitlerovy filmové záběry zobrazují žáky prvních tří vyšších stupňů základních škol. Zločin má mnoho tváří. Tahle, ztvárněná stylem non fiction, patří k těm nejodpornějším. ()
Německo je u konce s dechem a válka se blíží nezadržitelně do Německé říše. Lidé se bojí, už nemají sílu bojovat a ani co k jídlu. Bojovná nálada odezněla a už se čeká jen na to nejhorší. Mladí kluci, plní ideálů a nadšení, otevírají ruce přicházející smrti. Jsou ideově naivní a válku berou jako zkoušku dospělosti - sice ještě ani nepolíbili dívku, ale už by chtěli bránit vlast a hrdině zabíjet. Při slově válka jim planou oči a nemohou se dočkat až budou moci ve jménu národa zabíjet, aby na ně byly matky patřičně hrdé. Nechápou své rodiče ani okolí, že se bojí umřít. Německý film bez příkras a bez zbytečné hrdosti ukazuje malé kluky, jak se ocitli ve válce. Najednou se klepou, pláčou a pocit strachu narůstá stále víc a víc. Chtěli by za maminkou a nechápou, že jejich představy o válce nejsou jako tvrdá realita. Zápletka obrany mostu je tragikomická a smutná hlavně díky boji dětí a dospělých. Zbytečné lidské oběti kvůli vymývání mozků a propagandě. Nemohl jsem se ubránit pocitu smutku při sledování tohoto dramatu právě kvůli obyčejnosti celého vyprávění. Žádné hrdinské superlativy, jen obyčejná smrt, strach a bláto. ()
No měl jsem prsty připravený na kliknutí pětihvězdičkovýho hodnocení. Nakonec jsem ho teda za ten lehce rozvleklejší úvod nedal, ale už tady je ten film prostoupen velice slušnou depresí z blížícího se neslavného konce druhé světové války pro třetí říši. Období kdy se zbytečně obětovali lidé ve jménu vůdce a prohraný války a pro co vlastně? Pro nic. Od seznámení s úvodními hrdiny je to potom taková drsná verze sedmi mladistvých Německých statečných z nichž to ve finále přežije jenom jeden a všechny ty vzletný ideály se kterými jdou chlapci do boje se obrací v prach tváří v tvář válečným hrůzám při zbytečné obraně jednoho bezvýznamnýho mostu kterej stejně na konci vyletí do luftu, takže to vlastně celý bylo k ničemu a jenom to podtrhuje tragičnost celýho příběhu. Každopádně velmi bezvýchodná a mrazivá protiválečná záležitost navíc s opravdu intenzivně natočeným akčním finále co zaleze divákovi pod kůži. Náladu vám to nezvedne, ale silný dojem ve vás po jeho vidění rozhodně zůstane.90% ()
Velmi hutná "coming of age" výpověď o marnosti, fanatismu a síle společenského tlaku. Kromě úvodního (trochu uondaného, leč pořád zábavného) vyprávění, jak se z dětí stávají muži, je stěžejním bodem filmu dost zajímavý moment neschopnosti uvědomit si očividnou zbytečnost plněného rozkazu. Především z důvodu absence velícího důstojníka se zkušeností a selským rozumem. Dobrý je i panoptikum vedlejších postaviček, líčených většinou ve zkratce, nicméně velmi efektivně. Poražený německý národ sestávající z nejen pitomců, hulvátů, ignorantů, fanatiků a zelených mozků, ale taky z relativně normálních lidí, vzdělaných a jemných duší nebo obyčejných strejců a tetek. Prostřednictvím nich, jakoby Wicki v roce 59 říkal světu: "Hele, všichni nejsme zfanatizovaný zmrdi." A docela se mu to povedlo. ()
Galéria (25)
Fotka © Deutsche Film Hansa
Zaujímavosti (5)
- Film se natáčel v Chamu v Bavorsku. (Mr.Hudson)
- Film byl natočen podle novely německého spisovatele Manfreda Gregora. Z jeho děl byl ještě zfilmován román Verdikt. (Rodriguez)
- Závěrečné titulky naznačují, že se příběh vztahuje ke skutečným událostem, které se údajně staly 27. dubna 1945, ale tento konkrétní příběh je fiktivní, zatímco použití dospívajících chlapců jako vojáků v posledních dnech Třetí říše je pravdivé. (sator)
Reklama