Na seznamu smrti

Taxem se těšil na dalšího Rájena nebo Rýčra a dostal Terminální hlíst NEJVYho SYSLA, plačtivého a nesympatického to jelimana, v jehož velící přítomnosti mu nejprve jakési hadrové hlavy vystřílejí megahustou a ultraprofesionální četu jako bandu amatérských debilů, ale když jde záhy o pomstu, je náhle schopen téměř sám a jen za pomoci zubů a nehtů vyhladit hned několik nejukrutnějších komand včetně téměř kompletního drogového kartelíku. Teď si asi říkáte, že dle výše uvedeného popisu to přece nemůže stát až tolik za hovno. A přeci stojí!  Těch deset minut jakž takž akce na díl je totiž naprosto utopeno v přitrouble vatěné, omšelé a mimořádně nezáživné konspirační historce o fujtajblovém kokotporátu s prsty až do nejvyšších míst Spojených sráčů a v nesmírně otravném, řádně žluklém patosu rodinných hovnot a přiteplených kamarádstvích z vojny. A když ta beztvará hnědá hmota ke vší té prudě navíc vyústila do mimořádně pičoidního konečníku, začal jsem pátrat po příčině, která mi zesatandarma sežrala osm hodin života. A ne, až tak za to nemohl zoufale nehrající Kryštof, kterého jeho nový kornatící tchán zjevně dokopal do fitka, kde z něj místo ztepilého svalovce udělal otylého páprdu s masitým xichtem, mátožně se celým tím neštěstím potácející s konstantním výrazem prasklého hemoroidu. Já kokot, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „bláhový“, jsem totiž předem nezaregistroval, že předlohou byl jeden z popsaných hajzlpapírů pana Cara! Měl jsem jednou nedopatřením to ponížení s jeho aliterární patotvorbou pro lopaty a solviny, dal jsem se skřípěním zubů cca sto stran a dál už číst nemohl, protože jsem zbytek „knihy“ poblil, a zmítal mnou tenkrát děsný strach, jestli jsem z toho náhodou nechytl rakovinu očí. Vymaštěná guma s pár třídami základky, která strašně chtěla být Forsajtem nebo Klensym, avšak dotáhla to akorát na neumětelského oligofrenika, jenž někde, patrně ke spokojenosti, přeblafl marketingově zdatného nakladatele. Oligofrenika s nesporným talentem rozmazávat hovna po papíře, velmi podobným kupříkladu některým našim orgánům, co tak přičinlivě ve výslužbě píčí ty nobelovsky aspirující skutečné policejní příběhy, aby měly holky v trafikách čím podkládat viklající se police. Čili vřele doporučuji vyhnout se všem formám toho mentálně atrofovaného teroru, audiovizuální i „literární“, a kdyby to třeba v někdy budoucnu zrepoval neméně nadaný Padesáticent, raději si vypíchněte uši. (10.08.2022)

Žánr mám hodně rád, Jack Ryan i Reacher mě dost bavili, a Chris Pratt je i přes množství blbých filmů v poslední době pořád docela sympaťák, i když si tu hraje na Ramba, porcuje lidi sekerou a sem tam někomu vytahá střeva z břicha... ale toto vůbec nezaujalo. Což by mě už od prvního dílu nemělo překvapovat, Fuqua je mizerný režisér a autor předlohy je guma co po odchodu z armády začala psát braky. Takže všechno je drsné jak šmirglpapír, ale příběh je trochu pitomý, akce je málo, obvykle utopená ve tmě a nudně natočená, a navíc nezřídka i bizarně ředěná utahanými patetickými flashbacky. Utahané je tu celkově všechno, ale opravdu strašlivě, to je největší problém - další ze seriálů které by klidně mohly být čtyřikrát kratším filmem. (22.10.2022)

Vynikající seriál z produkce Amazon, jeden z těch, kde každý herec skvěle ztvárňuje svoji postavu. V jeho prospěch hraje především výborně zmáknutá produkce a zajímavý děj, kdy dlouho nevíte, kdo má vlastně pravdu. Hlavním tahounem je Chris Pratt, kterému role velitele SEAL týmu sedla jako poklice na hrnec. Jediné, co bych si teď přál, je, aby se Amazon vykvákl na další série. (22.08.2022)

Seriál perfektně začne (prvních 15 minut) a pak se začne plácat v náznacích a zmatku. Děj je krutě nezvládnutý celé první dvě epizody. Od té třetí, když konečně jsou karty na stole (a vyprávění můžou podělat jen zbytečně časté flashbacky), seriál jede a až na drobná zaškobrtnutí (viz komentáře k epizodám), funguje jak má. Co je naprosto fenomenální je casting nejen hlavních postav, ale i minimálně půl tuctu vedlejších. (18.11.2022)

Mariňák na cestě za pomstou, která ho dovede až do nejvyšších pater armády i politiky. Za mě se nejedná o nic zvláštního. Pokud se to v něčem liší od ostatních podobných projektů, tak je to charakter oné zrady. Ale upřímně řečeno přišlo mi to celé trochu přitažené za vlasy a asi bych dal přednost něčemu jednoduššímu. Akce byla solidní, ale zase tu není nic, co by mě vystřelilo z ponožek. Herecké obsazení je nadprůměrné, ale co se Pratta týče, nebylo to z mého pohledu to pravé ořechové. A pokud mi něco opravdu vadilo, tak to byly halucinace hlavního hrdiny a jeho návraty do minulosti, které tu nejspíš sloužily jen k natažení stopáže. Dívat se na to dalo, ale nevidím tu žádný důvod, proč se k tomu někdy v budoucnu vracet. 50% (08.08.2022)