Love All Play

Love All Play není moc dobrý sportovní seriál, protože selhává hned v několika klíčových aspektech a ani povedené poslední dva díly, které mi ukázaly, že tvůrci umí, když chtějí, výsledný dojem příliš nezachránily. Takže co všechno je tu špatně? Jedním z důležitých aspektů jakéhokoli sportovního anime je to, jak dobře vám dokáže představit, a hlavně ukázat daný sport. A tady je ten badminton zatraceně osekaný, vidíme jen minimum záběrů ze samotné hry, kromě posledních dvou dílů tu není pořádně vyobrazená žádná výměna mezi dvěma protihráči, zkrátka sekvence, která by vám ukázala alespoň pár minut z celkové hry. Seriál se ve většině momentů zmůže pouze na to, že za pomoci střihu ukazuje košík až v momentě, kdy jde na hráče a on ho buď trefí, nebo mine a pak následuje střih na druhou stranu a stejně koncipovaný záběr. Výměny zabrané ze strany hřiště, z vrchu, nebo třeba pohled z poza jednoho z hráčů tu skoro vůbec nejsou a samotná hra badmintonu tak působí sekaně a nudně. Důvod je logický, animovat plynulou sekvenci, kde košík léta z jedné strany na druhou a hráči se musí v odpovědi na to pohybovat, je náročné a drahé, jenže když většina zdejších zápasů v badmintonu vypadá na pohled nudněji a celkově hůř než ty, co jsem viděl třeba v Hanebado! nebo i v Salaryman’s Clubu, tak to není zrovna moc dobrá vizitka. Další důležitý bod, který by mělo sportovní anime zvládat, je atmosféra zápasů a jednotlivých turnajů. A to se tady opět brutálně nedaří. Většina zápasů se odehrává mimo záběr, 90% turnaje se odbyde jen jednou větu ve stylu „tak jsem se dostaly do semifinále…“ a z té cesty až pod samotný vrchol nedostanete ani záběr, ani blbou montáž. Stejně tak z jednoho zápasu máte vždycky tak akorát pár záběrů (o jejichž kvalitě jsem už mluvil) a hromadu keců okolo od vedlejších postav, které se vám svým komentováním a postřehy snaží namluvit, jak strašně cool věci se na hřišti dějí. Tohle je prostě obdobný problém jako třeba s tancem v Ballroom e jókoso – tedy že samotný tanec nevidíte, jen pár na půl statických záběrů, ale všichni kolem vám tvrdí, že je to vlastně dechberoucí. Není to dobře, je to líný a úsporný přístup k vyprávění, který zabíjí atmosféru, nebuduje napětí a je to prostě děsná nuda! Zábavné je, že na poslední díl už nějaké ty zdroje zbyly, a tak je tady vidět solidní rozdíl. Další věc, kterou by mělo sportovní anime dobře zvládat, je představení hlavního hrdiny, jeho silné motivace a postupného růstu až na samotný vrchol. Důležité je především to, aby divák našel nějaký důvod, proč hlavnímu hrdinovi fandit a tu cestu s ním chtěl prožít. A ani to se tady nepovedlo. Zaprvé musím s politováním oznámit, že Mizušima je strašně nudná postava, jeho chuť po vítězství působí strašně slabě a za celý seriál jsem mu dokázal držet palce akorát tak v posledním díle. A ani ten charakterový růst tam příliš není, je to spíš jen občasné patlání se v problémech, které vyřešíme tím, že si řekneme, že je vlastně vše OK, je potřeba se jen začít soustředit a ideálně si půjdeme zaběhat. A když pak působí i hrdinovi hlavní rivalové v týmu o něco zajímavěji než samotná ústřední postava, tak to prostě není moc dobře. Bohužel ale ani většina vedlejších postav, včetně těch již zmíněných rivalů, není nijak extra prokreslená, neděje se kolem nich nic moc zajímavého, a tak je vám až příliš často jedno, co se na obrazovce děje. Asi jedinou výjimkou byla zase až finální ukázka odhodlání Macudy z předposledního dílu. Seriál měl navíc až příliš postav kolem hlavního hrdiny a strašně málo postav, které stavěl proti hlavnímu hrdinovi, o jeho soupeřích z jiných škol jsem se dozvěděli jen potřebné minimum, na druhou stranu s tím, jak byly vyobrazené vzájemné zápasy a jak rychle utekli, to vlastně ani nebylo potřeba. O postavách kolem hlavního hrdiny jsem se toho ale taky zase až tak nedozvěděli, protože místo aby je seriál nějak prokresloval, tak je tam spíš měl jen jako křoví a komentátory rádoby epických momentů a situací ze hřiště… A tak jsem z celého seriálu měl nakonec rád akorát tak hlavního trenéra, který jako jediný dostal dost prostoru, aby mě přesvědčil o tom, že tuší, co dělá a super byl taky kocour Konpei v roli kočky Ramune, ten předváděl na place asi nejlepší výkon… Animace nebyla nic moc, šetřilo se, kde se dalo, hudba mě tu taky nezaujala. Další velký průšvih bylo i to, že seriál vycházel vedle Ao Ashi, které většinu z toho výše popsaného dělá dobře a celkově zraje jako víno, zatímco tady to byla konstantní špatně natočená nuda a nějaké zlepšení přišlo až v samém závěru. Na druhou stranu dalo se to dokoukat a poslední díly byly alespoň drobnou ukázkou, že to mohlo být minimálně průměrně sportovní anime, ale takhle je to jen 4/10. (24.09.2022) (menej) (viac)