Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Student Niky se seznámí při svých toulkách přírodou s herečkou Evou, členkou filmové společnosti, která přijela na venkov natáčet. Protože však ředitel společnosti spadl do vody, jsou filmaři včetně Evy nuceni předčasně odjet. Niky se ze žalu opije a koupe se v rybníce. Zloděj mu ukradne kalhoty a Niky je nucen jít domů jen v košili. Po cestě zahlédne na plotě schnoucí sutanu a oblékne si ji... (ČSFD)

(viac)

Recenzie (2)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

První poválečná filmová konjunktura, stejně jako celé první období poválečné hospodářské prosperity, netrvala příliš dlouho: již od roku 1921 návštěvnost kin výrazně klesala a tento pokles potom pokračoval až do roku 1924. Film už sice dávno nebyl pouťovou a varietní atrakcí jako před první světovou válkou, ale stadia skutečné umělecké tvorby ještě nedosáhl. To všechno je ovšem logický vývoj, podléhající pomalému osvojování základních možností němé kinematografie, často metodou pokus - omyl, ale díky takřka mravenčí práci desítky filmových nadšenců, z nichž někteří se později stali renomovanými tvůrci, bylo na čem stavět, co zdokonalovat, čeho se naopak vyvarovat. Nikyho velebné dobrodružství patří mezi čistě experimentální pokusy, nicméně i takový zdánlivě zbytečný film má svá netušená pozitiva jakým je například v té době spíše výjimečně používaný kolorovaný negativ, který celku alespoň dodává zajímavou vizáž; vsazení filmařů do děje pak slouží coby cenné dokumentární zrcadlo. Otázkou zůstává rekonstrukce obecného vnímání klerikálního světa v poměru k hlavní dějové linii, v níž se titulní hrdina vydává za venkovského kaplana a po svém odhalení je vyhnán pobouřenými vesničany, přičemž divákovi nemůže uniknout satirický tón, jímž je představitel církevní moci charakterizován. Důležité je samozřejmě reflektovat první učednické krůčky mladinké Anny Ondrákové, rozpačitě přihlížející rozpačitým začátkům své závratné kariéry skutečné filmové star. Inu, každý začátek je těžký. [Shlédnuto v rámci soukromé projekce v NFA, 16. 8. 2012] ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

(5x) Bilance šesti filmů Anny Ondrákové z roku 1920, tedy z druhého roku její filmové kariéry, se má takto: Dráteníček je postrádaný už od roku 1921, Zpěv zlata se ztratil v průběhu času. Z Gillyho poprvé v Praze se dochovaly jen nesestavené scény. Takže nám zůstala polovina, ale i filmy jako Niky nebo Tam na horách jsou považované za fragmenty. A Setřelé písmo je "jen" aktualizovanou verzí staršího filmu Palimpsest. Není toho tedy mnoho, čím se zabývat. Gillyho, Tam na horách a Setřelé písmo pak spojuje první spolupráce Anny s Karlem Lamačem, ale o tom zas někdy jindy. Jaké tedy je Nikyho velebné dobrodružství? Film, který Frída a Brož odsoudili jako výsledek inspirace "obhroublými německými fraškami"? Ačkoli ani netušili, že foto, které označují za závěrečný šot, je už na samém začátku filmu? Niky je naprosto standardní divočina z počátků českého filmu, ve které se snoubí masakr na vesnici, melancholické obrázky z přírody a kde kouzlo nechtěného vyvolává úžas nad vstupem filmového štábu mezi prostý lid. Natáčení muselo probíhat krátce po objevení Anny v Dámě s malou nožkou, protože s každou další filmovou zkušeností byla přesvědčivější a její krása nabývala rozmanitějších půvabů. Zatím byla jen rozpustilou začátečnicí, se kterou bylo nicméně nutno počítat v okamžiku. Z ostatního ensemblu oceňujeme také Josefa Švába - Malostranského, který se v podobných taškařicích cítil jako doma. ()

Reklama

Galéria (1)

Zaujímavosti (2)

  • Právě v tomto filmu, který sám sebe charakterizuje jako "Veselý obrázek ze Švýcarska", hrála Anny Ondráková pod pseudonymem Ossia Valdová. (NinadeL)
  • Dochovala se jen část filmu. Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)

Reklama

Reklama