Good Time

Klíčové slovo tohohle zázraku je past. *** Např. proto, že přestože zobrazované scény jsou plné pohybu a barev a blikání a chvění, jízdy a míhání, běhu a rvaček, vzdor očekávání nejsou vůbec nepřehledné.... záběry jsou dlouhé a klidné a nechávají diváka (který na tu vějičku nesedne a snaží se) všechno soustředěně přehlédnout, sledovat nerušeně, vtáhnou ho dovnitř úplně plasticky, poskytují ve skutečnosti tolik času a prostoru, že navozují pocit, jako byste opravdu mohli vstoupit dovnitř a filmem se po libosti procházet.... ano, jako na tripu. Ostatně ta láhev s LSD tam nelétá vzduchem pro nic za nic, a také barevnost scén, kontrasty barev, jejich přelévání a proměnlivé harmonie mezi různými věcmi a postavami a prostředím vzbuzují nutkání tomu přiřazovat vlastní život a smysl a podněcují představy o tom, že všechno na sebe navzájem živě, nervně, synergicky reaguje, všechno o sobě a probíhajícím dění ví. Hudba funguje stejně jako barvy, jako empatický tvor, a výstupy mohou být synestetické. ***** Past i proto, že celý film, byť zobrazuje, jak se z ryzího srdce vytoužený záměr kurevsky zoufale nedaří, není to proto, že je absurdní a že si ho vytyčil nýmand a ztroskotanec, ale protože v tomhle "kurevským" světě tvořeným z překážek v podobě druhých živých lidí lapených v systému krysího závodění prostě záměry ryzího srdce a nesobecké touhy nemají šanci, a tak to nakonec není film o zoufalství, ale o lásce. Film o pasti, do které se láska v tomhle "zkurveným" světě dostává. A nakonec a mimo další je to past i proto, že kdo nezůstal až do posledního slova závěrečného songu v titulkách a neposlechl si ho komplet, přišel o kontrapunkt k zobrazovanému ději a nakonec i o celou pointu. Ale to nevadí, protože i takoví se nakonec dostanou na místo, kde si budou dělat, co budou chtít, a kde si budeme moct klidně i hladit krokodýly. (Lucerna, Malý sál) *~ (28.08.2017)

Není to zrovna konvenční hollywoodský hororový thriller, ale zdá se mi zdá to trochu chaotické. Ale docu-styl je působivý. Je to fiktivní silná pohádka o limitech odpuštění. Nejslavnější a nejčastější hollywoodská věta "musíme odtud vypadnout" tentokrát zazní po hodince a třinácti minutách ve verzi "chci odtud vypadnout".Adrenalinová jízda vždycky všechno raději přežene, než aby ubrala: v hudbě, ve střihu i v dějové konstrukci.Lehce „přes“ působí i sám Pattinson se zlověstným kukučem pod staženou kapucí. A jelikož se on i jeho chráněnec chovají vyloženě hloupě, neexistuje vlastně důvod, proč by měli diváka zajímat, natož aby jim držel palce.Jedinou polidšťující výjimku představuje jejich až dojemná vzájemná oddanost, která má zločincům připisovat pozitivní body, podobně jako následky zřejmě trudného dětství a ještě tvrdšího vězeňského zacházení. Pattinsonova postava je totiž vyložený baron Prášil, vemlouvavý lhář sedmilhář, který snad svým účelovým pohádkám už sám skoro věří, hlavně však o nich dokáže přesvědčit své okolí. A protože cokoli činí, od báchorek až po násilí, dělá výhradně z ušlechtilých pohnutek a ještě to zpravidla poplete, říká si o relativizující nálepku hodného zločince. S každým dalším krokem zapadá hrdina do marasmu hlouběji, přibližuje Dobrý časy k tuctovému modelu. Lehce nad průměr je posouvají studené barvy s náladou přízračnosti. (28.11.2019)

Hlasuju pro, oběma rukama. Safdies se musí sledovat. Connie je vlastně Kafkovskej K., bizarně reagující na bizarní svět. A Buddy Duress? Buddy Duress je Joe Pesci naší generace, mark my words anebo aspoň otevřete oči. Točit film z ulic, cpu ho do hlavní (vedlejší hlavní!) role. Hned. Ty řeči o "svěžím hlase" a "kultovním potenciálu" nelžou. Ad absurdums xxx. (09.10.2017)

Benny a Josh Safdieovi- bratři a režiséři tohoto filmu natočili akční jízdu se sociální atmosférou a do hlavní role obsadili Roberta Pattisona. A dopadlo to následovně: Film začne a téměř do konce nespustí nohu z pedálu. Režie bratrů je zručná, Salfiedovi dokážou zručně natočit průjezd městem, historku či útěk před policií. Robert Pattison je v hlavní roli skvělý, Benny Safdie perfektně hraje autistického bratra a zbytek osazenstva je dostatečný (Barkhad Abdi je oficiálně nejlepší somálský herec všech dob!) Jisté chování postav je však občas až nepochopitelné, dějových předmetů občas až příliš a konec dostatečně neuspokojí. Je to škoda jelikož Salfiedovým se obzvlášť první polovina povedla. (28.09.2017)

Psychedelická story o tom, jak za pár hodin stihnout návštěvu Dinoparku, skoro obšťastnit nezletilou černošku, sblížit se s cizím psem a udělat něco dobrého pro rodinu. Sledovat tuhle těžko zařaditelnou jízdu, která se svou poetikou asi nejvíce blíží Refnovi či Noému, je každopádně úlet. Vizuálně to není tak výrazné jako Refn či Noé, ale má to výjimečně specifickou atmosféru. V podstatě je to jeden velký noční trip, ve kterém se může stát takřka všechno. (24.02.2019)