Deti Nagana

Neni to uplne debilni a prumer si to asi zaslouzi. Problem jsou neverohodne texty predrikavane detskymi herci (nebo neherci). Jasny, Tomasove Holy se nerodi kazdy den, ale tohle prece jen pusobilo trosku moc umele. Skoda. Potesil naopak Cermak, ktery je cim dal lepsi a zaujala linka s tou tyranou holcickou. Ta tomu dodala trosku sily. (15.05.2023)

25 let od Nagana jsem ja osobně oslavil v Praze, kdy jsem měl možnost vidět legendy českého i slovenského hokeje v O2 aréně v podařeném exhibičním zápase. Na děti Nagana jsem původně chtěl jít do kina, ale nějak to tehdy nevyšlo, tak jsem si počkal na Netflix. Takhle krásně jsem si na dětská léta pěkně dlouho nezavzpomínal - v době tohoto největšího úspěchu českého hokeje jsem měl 8 let a celý turnaj jsem tehdy nadšeně s otcem prožíval, do toho jsem snad v každé volné chvíli chodil hrát hokej ven a dělal většinu věcí, co jsem v tomto filmu viděl - hrál si na Haška či jiné hráče, byl jsem nadšený, když jsem dostal svou první brankářskou hokejku, kšiltka jako lapačka, míček vystřelený nekdě za plot, do auta nebo okna - to byl ten správný průser. V rámci možnosti se z tohoto filmu podařilo dle mě vytřískat asi maxium, takže za mě spokojenost. Škoda, že dnešní děti tohle ve volném čase nezažívají, protože ty top vzpomínky, které mám v sobě díky tomuto filmu zase na chvíli ožily a za to jsem rád především...80%. (15.05.2023)

Tak teď jsem se právě vrátil o několik desítek let nazpět časem a to dokonce ještě před rok 1998, kdy Dominik Hašek z kolektivního udělal individuální sport. Nejenom, že mi před očima proběhly mé adolescentní mače v hokeji, kopané, vybíjené nebo líném tenise, ale look Dětí Nagana ve mne evokoval vzpomínky na mnou oblíbenou osmdesátkovou tvorbu pro mlážež….na první dobrou plácnu třeba snímek Malý velký hokejista z roku 82. Škoda jen, že současní mladí herci z daleka nedosahují charizmatu svých dnes již dospělých předchůdců a hlavně jsem moc nepobral, proč Dan Pánek kouše do tolika jablek (vztah hlavního hrdiny s nevlastním otcem, sportovní minulost jeho dědy a jak to měl s postavou hranou Hynkem Čermákem, domácí násilí na dětech), když neměl v plánu žádné dojíst. Jinak příběh klasická Davidogoliáština aneb lapačkou z kšiltovky vychytám i Jardu Jágra a tak tři hvězdy za ty vzpomínky na bezstarostné dětství. (15.05.2023)

Nagano byl náš největší hokejový svátek a možná nejkrásnější událost v naší společnosti za posledních 30 let. Film sice přímo s Naganem nesouvisí, ale zato se mu daří přenášet lásku k milovanému sportu, dětské zaujetí a vrací nás do doby, kdy ještě děti nefungovaly skrze mobilní telefony, ale chodily zkrátka ven něco dělat. PS: Pod Hynkem Čermákem bych nechal na hřišti poslední zbytky sil. 60% (12.05.2023)

Dlouho jsem neviděl domácí povedený dětský film. Ačkoli mám výhrady, byl jsem ve finále spokojený. Příběh je jednoduchý a přímočarý, závěr nepřekvapil. Některé děti herectvím neoslnily, jednání dospělých bylo poplatné pointě, ale určitá nostalgie a dojemný tón dal zapomenout nedostatkům. Povedená vzpomínka na mládí v devadesátkách. (05.06.2023)