Réžia:
Peter H. HuntScenár:
Julian MitchellKamera:
Walter LassallyHudba:
William P. PerryHrajú:
Chris Makepeace, Herbert Fux, Christoph Waltz, Bernhard Wicki, Bernd Stephan, Fred Gwynne, Erwin Steinhauer, Lance Kerwin, Harry Hornisch, Erika Wackernagel (viac)Obsahy(1)
Mladičký August Feldner je roku 1850 učněm v tiskařské dílně Heinricha Steina v Hannibalu v Missouri. Jednoho dne se ve svých snech vydá do Gutenbergovy doby, aby ve středověké Evropě pomáhal ve vyhlášené dílně s tištěním bible. Tady se také setkává s pozoruhodným stejně starým mladíkem, který má moc očarovat všechno a všechny kolem... Fantastický příběh vycházející z lidové báchorky převyprávěný Markem Twainem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (5)
Nevím, proč se tento film vůbec odvolává na stejnojmenou novelu Marka Twaina? Vždyť s touto nemá skoro nic společného. Úplně chybí zde Twainův ateismus a jeho misantropie. Veškerá ironie, veškerá hořkost originálu je pryč. Výsledkem je jen plytce zábavná a ještě k tomu zamilovaná povídačka. ()
Velmi mě překvapuje, že tento film hodnotí jen jeden člověk. Já jsem ho mohla shlédnout kdysi dávno jednou ráno v televizi, když jsem byla nemocná, ale velmi mě zaujal výkon hlavního představitele, který kraluje celému filmu. ()
Mňa to naopak neprekvapuje, je to dosť neznámy film a ja som len teraz tiež náhodou naň klikol a zistil som , že som ho tiež videl kedysi dávno v tv a tiež sa mi páčil. ()
Dva krát išiel tento film na STV. Prvý krát som ho videl počas letných prázdnin ako stredoškolák a bol som šokovaný a užasnutý. Jeden z mojich prvých krokov k mystike. Veľmi rád by som ho videl ešte raz. Česť a sláva pamiatke MarkaTwaina. Chcel som ho hodnotiť už dávno, ale netušil som ako sa volá ten zázrak :-) ()
Pro vyjasnění (fragre): Twain rozepsal více verzí příběhu Tajemného cizince. Za svého života ani jednu verzi nepublikoval. V tomto filmu tvůrci zřejmě vycházeli z té třetí, méně známé. Ta sice má (jako jediná) uzavřený příběh, ale je dosti rozvleklá a postrádá dramatické napětí. Tajemný cizinec byl poprvé vydán v roce 1916 jako výsledek (nepřiznaných) úprav Alberta Bigelowa Paina, jenž spojil nedokončenou první verzi s poslední kapitolou třetí verze. ()