シェンムー the Animation
Shenmue the Animation
Tvorcovia:
Yu SuzukiScenár:
Kento ŠimojamaKamera:
Tacuo NogučiHudba:
Kana ŠibueHrajú:
Masaja Macukaze, Takahiro Sakurai, Rjúiči Kidžima, Haruka Fušimi, Haruka Terui, Takajuki Sugó, Džun'iči Sugawara, Jošimicu Šimojama, Tošihide Cušija (viac)VOD (1)
Epizódy(13)
Obsahy(1)
Rjó Hazuki odmalička trénuje bojová umění a sní o tom, že jednoho dne bude silnější než jeho otec, který je mistrem místního dódža. Rjó si zakládá na tom, že žádný jeho protivník mu zatím nedokázal zasadit úder. Den, kdy se vše změnilo, přišel náhle. Tehdy zrovna vyhrál školní turnaj, zastal se spolužačky, kterou si dobírali dva delikventi, zkrátka to vypadalo, že vše bude skvělé, než přišel odpoledne domů. Do dódža totiž dorazila skupina nebezpečných gangsterů, vedených mužem z Číny, který snadno přemohl jak otce, tak i Rjóa a odnesl si tajemné zrcadlo, které bylo zakopané na jejich zahradě. Mladíka muž zranil a otec na následky souboje zemřel.
O několik dní později dorazil další neznámý host, který na Rjóa také zaútočil a chtěl vědět, kde je schované další zrcadlo. Mladík se však tentokrát dokázal díky vzpomínce na svého otce ubránit a následně se rozhodl, že všemu přijde na kloub. Tak začíná Rjóova cesta za pomstou a odhalením otcovi minulosti, vedoucí skrze uličky japonské Jokosuky až do Hong Kongu a ještě mnohem dál. Mladík rychle zjišťuje, že hra, do které se zapletl, je mnohem nebezpečnější, než si z počátku myslel a že jsou zde v pohybu nadpřirozené síly, kterým by se jen blázen stavěl do cesty…
(Jeoffrey)
Videá (3)
Recenzie (1)
Ze začátku se mi Shenmue hodně líbilo, dějově to bylo jednoduché, přímočaré a s přídavkem trochy té fantasy a osudovosti, zároveň i tak nějak sympaticky béčkové, ale pořád s obstojnou animací a někdy i ucházejícími bojovými scénami. Hlavní hrdina je docela sympaťák, takže i k němu jsem si rychle našel cestu. Co mi ale začalo pozvolna kazit dojem bylo vyobrazení samotné cesty hlavního hrdiny. Vadilo mi, jak se jednotlivé úseky a postupný posun hrdiny kupředu neustále opakují a jak jsou pořád stejné. Co tím myslím? Hlavní hrdina za někým přijde, protože potřebuje pomoct, dotyčný mu však pokaždé řekne, že na posun kupředu není připravený, a tak musí hrdina nejdřív udělat XY vedlejších úkolů, které vedou k jeho vlastnímu rozvoji, než se konečně vrátí před původní postavu, dokáže, že teď už je připravený a když má štěstí, tak ho postava posune někam dál, většinou k další postavě, která mu zase řekne, že na cestu dál není připravený. Co je horší, ne pokaždé to projde na první dobrou, a tak hrdina dorazí zpátky s tím, že už je připravený, jen aby mu bylo řečeno: „Ne, nejsi!“ a on se musel vydat na další cestu za sebepoznáním. A co je úplně nejhorší, je fakt, že i polovina těch zmíněných vedlejšáků je o tom, že hrdina potká nějakou novou postavu, která by mu mohla pomoct s jeho rozvojem a ta mu řekne --- že není připravený a že musí nejdřív jít… A tenhle koncept, jak hrdinu rozvíjíme, se tam opakuje neustále dokola, navíc ještě proložený ideálně flasbackem s hrdinovým otcem, který mu říká --- ano, že není připravený a že má před sebou ještě dalekou cestu! Naštěstí pro Shenmue všechna ta vyobrazená poznání a rozvoj hrdiny pro mě byly většinou docela zajímavé, dozvěděl jsem se i něco o samotné filozofii bojových umění, takže to celé nebylo zbytečné. Stejně tak mnohé postavy, s kterými se Rjó během své cesty potkává, nejsou ploché, nebo nudné. Takže celkově to dle mého není špatné anime, na druhou sérii bych se klidně podíval, a i když mi to často přišlo jak neustále běhání pro vodu (tam a zase zpátky), dalo se to vydržet... 6/10 ()