Réžia:
Sebastián LelioKamera:
Ari WegnerHudba:
Matthew HerbertHrajú:
Florence Pugh, Elaine Cassidy, Niamh Algar, Ciarán Hinds, Toby Jones, David Wilmot, Tom Burke, Ruth Bradley, Brían F. O'Byrne, Dermot Crowley, Mary Murray (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zdravotní sestra, kterou trápí bolestné vzpomínky, odjede v roce 1862 z Anglie do odlehlé irské vesnice, kde se pustí do vyšetřování údajně zázračného půstu jedné holky. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (83)
Irský venkov 1860, dítě už čtyři měsíce nejí, je to zázrak? je breathariánka? živena nebeskou manou? kojena ježíšovým mlékem? nebo něčím a někým jiným? Na tohle vše přijíždí dohlížet přísná a odtažitá zdravotní sestra Florence Pugh, která po večerech utápí žal ze ztráty dítěte ve lžících morfia. A během toho se stane, že pozorovatel i pozorované se aktem pozorování promění. Vyžaduje to trpělivost, ale odvděčí se. Víra (v narativ), pověrčivost, trauma, tajemství, smutek, stín, otáčející se medailónek ("myslíš, že je ten ptáček volný nebo uvězněný? To je na mě, abych to rozhodla.".....in, out, in, out). Neobvyklé čaro kouzlí kromě pustých kopců porostlých fialovými bylinami hlavně ambientní soundtrack Matthew Herberta, který dokáže mistrně navodit "eerie" atmosféru jedním zvukem/tónem. ()
On je to velmi zvláštní a těžko hodnotitelný film... Natočeno je to hodně mysteriózně, hlavně díky moc zajímavé kameře a prostředí... Taky oceňuju to, že od začátku film vtáhl do děje, kdy nebylo vůbec jasné, jak to celé dopadne. Nakonec to dopadlo velmi zajímavě, i když vlastně logicky - ne není to film proti křesťanství, nebo víře v Boha, je to film proti tmářství a sektářství jako takovému... Takže se všichni jdeme povinně najíst! 60% ()
Zcela upřímně musím přiznat, že začátek mě za srdce nevzal, bylo to zdlouhavé a v podstatě asi i nudné, nicméně cca v půlce snímku došlo ke zlomu a příběh zdravotní sestry a její malé svěřenkyně si mě získal.. Od chvíle, kdy se k divákovi dostanou informace o tom, co události předcházelo a v čem ta dívenka žije, mě měli na lopatě.. Za zmínku stojí nepochybně skvělá Florence Pughová, která zřejmě zvládne jakoukoli roli, vypadá velmi nadějně.. Celkový dojem dobrý, tedy ode mne slušné tři hvězdy.. ()
Ťažko popísateľný a ťažko hodnotiteľný art film, ktorý môže pre každého diváka znamenať niečo iné. Referencie na hladomor v Írsku môžu byť nápomocné, ale príbeh môžete chápať aj ako ukážku pevnej vôle obetovania sa pre vlastné presvedčenie, ako aj všeobecnú túžbu ľudstva po existencii zázraku, či otázke rodičovstva. Prípadne aj ako ukážku toho, že Angličania a Íri sú skrátka odlišné národy. Ako sa veci majú, sa síce dozvieme, ale ak budete chcieť dať prednosť inej interpretácii, tvorcovia vám ju nevyhovárajú. Našťastie je tretí akt nakrútený v rovnako pomalom a meditatívnom tempe ako predchádzajúce minúty, pretože nechýbalo veľa a film mohol skĺznuť do trilerového gýču. ()
Hodně ponuré prostředí odlehlého irského domu někde uprostřed vřesovišť tvoří fantastickou atmosféru tohoto filmu. Nebo minimálně přesně toto je právě to, co mi je v příbězích hodně blízké. K tomu Florence Pugh, kterou poslední dobou vídám více než často...a vůbec mi to nevadí. Děj je ale hodně tichý, průběh hodně artový a až pochopíte, co se ve filmu vlastně děje, bude už jeho konec. Ten se mi navíc v porovnání s poměrně nudným filmem líbil ze všeho nejvíce. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (5)
- Píseň „Céad míle fáilte romhat, a Íosa sung“, kterou zpívá rodina, je tradiční Gaelská hymna, jejíž název v překladu znamená: „Sto tisíckrát vítej, ó Ježíši.“ (NiWi)
- Elaine Cassidy, která hraje Rosaleen O'Donnell, a Kíla Lord Cassidy, která hraje Annu O'Donnell, jsou matka a dcera i v reálném životě. (NiWi)
- V domácnosti O'Donnellových je príklad posmrtného fotografovania, ktoré bolo v danom čase bežné. Fotografie boli v danom časovom období drahé a bežná rodina si mohla zaplatiť fotografa len na svadbu a potom po smrti, keď zosnulého podopreli a urobili rodinnú fotografiu, aby si na túto osobu navždy zapamätali. (Arsenal83)
Reklama