Kanadská slanina

Ze začátku to vypadalo opravdu nadějně, satiru mám rád a Moore nešetří dost tvrdým humorem.Jenže místo toho aby to byla taková veselá a prdlá komedie plná konfrontace amerických a kanadských herců, děj zakrní, moc se toho neděje a spíš mi to připomínalo parodii na nějaký špionský film, než-li politickou satiru.John Candy by si určitě zasloužil lepší tečku za svou perfektní filmovou kariérou.Režírovat to třeba Reitman, mohlo to být úplně o něčem jiném. 45%. (21.11.2012)

Michaelu Moore zkusil po svém prvním dokumentu štěstí s hranou komedií a nedopadlo to vůbec špatně. Především první dvě třetiny jsou zábavné a plné nápaditých satirických gagů. Výsledku pomáhá obsazení - tradičně sympatický Alan Alda jako dobromyslný a nezkušený prezident nebo John Candy představující přesného burana. Úsměv vyvolávají i odkazy na Blízká setkání třetího druhu nebo Dr.Divnolásku, stejně jako krátáká scénka s Danem Aykroydem. Jenom škoda, že ke konci film trochu ztrácí dech. (09.02.2008)

Můžete hádat kde se v hlavách pološílených tvůrců South Parku vzal nápad na válku s Kanadou v Pekle Na Zemi:)) Parodující odkazy sahají (kromě poněkud tristních obrazů americké inteligence;)) i k takovým legendám jakými jsou Spielbergova Blízká Setkání Třetího Druhu:) A jak už podotýká Trellíno, jde o poslední film Johna Candyho. A tím jakákoliv výjimečnost Kanadské Slaniny končí...což ovšem neznamená, že se u ní nepobavíte. Na jedno pokoukání dobrá volba. (01.10.2003)

Vtipný námět a pár slušných bonmotů slibují více, než film poskytne. 1) Několikrát jsem se při sledování snímku usmál. 2) Film nabízí různá životní poznání: If life hands you a lemon, you gotta crush it into lemonade. 3) Nakonec rada pro diváky: There's a time to think, and a time to act. And this, gentlemen, is no time to think. (30.10.2014)

Když jsem tuto komedii včera zhlédl, tak jsem nebyl nijak nadšený. Za posledních 24 hodin se mi to rozložilo celé v hlavě a musím uznat, že ten film je nejen skvělou parodií na americké nacionalistické buranství či si stále utahuje ze slušné Kanady, ale také musel sloužit někomu z Pentagonu jako dokonalý návod na zinscenování nového nepřítele, aby Amerika mohla opět začít zbrojit a jít do války (teroristický útok 11. září). Když si odmyslíte Kanadu jako nepřítele, tak je zde jasný návod na vytvoření protivníka a myšlení amerického prezidenta. Musíme někde sehnat válku, aby se zbrojilo, aby byla práce, aby se zlepšila ekonomika a hlavně, aby se prezidentovi zvýšily předvolební hlasy. Kde najít nepřítele? To není důležité, nějak to už vymyslete mí poradci. Americký lid nám sežere cokoliv. Stačí, když jim naservírujeme na každé televizní stanici naše fakta a oni rádi sáhnou po zbrani sami. Bude válka a my se zase budeme mít dobře. Juchů! (23.11.2013)