Rozpaky kuchaře Svatopluka

Za komančů to bylo něco, dneska když se na to člověk dívá je to naprosto k smíchu a uvalený jako blázen. Když si odmyslím všechny ty totalitní srance kolem, protivného Dvořáka, tak hodinu a pul každé díl řešit jednu banální ptákovinu, to je něco. Jenom protože si pamatuji jak jsem sám jako dítě blikal s vypínačema jak pitomec, dám dvě, ale když to dneska vidím nejradši bych napálil odpad. (14.12.2014)

Dávám čtyři hvězdičky, i když za to může velká dávka nostalgie. Pamatuju si jak jsme zhasínali nebo rozsvěceli světla v domě a legrace byla, že to tak dělala celá ulice. Kvůli tomuto pořadu jsem si jako malá holčička myslela, že Josef Dvořák se nejmenuje Josef ale Svatopluk a nějak jsem to nechtěla pochopit. I teď se na seriál ráda podívám, ale už nemá to kouzlo okamžiku, které míval. (14.12.2011)

ja to mel rad bylo to sice natoceno o dva roky drive nez jsme se narodil v nejsilenejsi dobe ale neco mne tam bavilo bylo to jidlo nebo snad pepa dvorak? bylo to prijemne a hlavne kdyz jsem pak videl soudruzky v publiku typu: dojnice, inzenyrka, jzd pracovnice... nemohl jsme se ubranit usmevu na me tvari... zejmena epizoda svickova kde si ,,SVáťa,, ziska srdce divky ovsem to je jen na pozadi velke kradeze svickove.... kdy si zahraje kuratko na erkila poarota:) (02.08.2008)

Nevím jak na tom byli s podobnými formáty jinde, ale tohle byl takový český australopitékus všech dnešních reality show. O tehdejší sledovanosti si mohou dnešní pořady nechat jen zdát... Ono prostě nic jiného tehdy v TV nebylo. Dnes běží na každém kanále jiná reality TV, tu předvádí teenageři jak neumí zpívat, jinde nějaká zapomenutá serebrita klohní v tuku eidam s broskví, onde valzuje Jirka Šmicr v jégrovkách sálem... Pošlete SMS svému šampiónovi hřímají obrazovky a operátoři si mnou ruce... V roce 1984 se na daný pokyn z obrazovky musel divák zvednout a jít rozsvítit. Úsporné zářivky v paticích E14 a E27 byly tehdy jen vlhkým snem fantazírujících elektrotechniků a tak těch pár sto watovek v každém obýváku pěkně provětralo dráty přenosové soustavy. V Dukovanech asi museli přihodit pár lopatek uhlí :-). Energetici ten nápor uměli změřit a přepočíst dokonce na obyvatele.... Podle spotřeby se pak rozhodovalo, jak bude seriál či dokonce jednotlivé epizodky v rámci jednotlivého dílu pokračovat. Epizodky ovlivňovali i hosté ve studiu, kteří držící krabice s tlačítky ano/ne a malým majáčkem (každý samozřejmě připojen kabelem na zásuvku :-) a už jen to asi někde prohřálo zásuvky) - hlasovali co má kuchtík udělat. Na těch hlasovacíh zařízeních byly dokonce napsány profese jednotlivých hostů z lidu a tak zde kromě celkem běžnéhom důchodce, prodavačky, vedoucí zeleniny a odborného referenta máme možnost narazit i na ještěrkářku :-)))) ! Pořadem nás prováděl Josef Dvořák, který si střihl i hlavní roli kuchaře Svatopluka Kuřátka. Ten také v pauznutých a vypjatých momentech dílů vstupuje s mikrofonem mezi hosty a táže se je jak by se v dané situaci zachovali oni. Hosté reprezentující lid byli však asi nejen prolustrováni, ale lety normalizace i znormalizováni a tak jsou odpovědi vlahé, neutrální či dokonce vyhýbavé... Přeci si někdo neuškodí, že si v TV v přímém přenosu otvře hubu naplno a sdělí národu svůj názor na to či ono že, byť jde o kuchyň... co kdyby se toho někdo ve fabrice chytnul ? Pohled do velkokuchyně v hotelu v Mariánských Lázních stojí sám o sobě za vidění... Ty některé místnosti s opráskanými kachlíky a okopanými rohy by dnes asi Pohlreichovi utrhly aortu... I ta jídla... Naše kuchyně v rámci těch - ano skoro 20 ti let poskočila kamsi jinam. Díly jsou tématicky skoro o ničem a řeší běžné problémy na pracovištích nejen v jídelnách a restauracích. Seriál je plný tehdy populárních herců, což mu po herecké stránce celkem prospělo. Za komančů to asi bylo kvůli možnosti ovlivnit seroš hodně zajímavé ale dnes? Proč nám to proboha svatého ČT v neděli v podvečer pouští? Krista pána to už opravdu není nic horšího? V rámci jakéhosi bloku např. co se vysílalo za Husáka bych to jako určitou předváděcí látku pochopil, ale takhle jen tak bez výstrahy.... U mne je to za dva knedlíky. * * (24.02.2013)

Tak co, milí diváci. Má nash. drtivě setřít normalizační seriál a odhalit tu falešnou možnost volby jako zrůdnou manipulaci a nechtěnou alegorii tehdejšího hrůzného režimu? Nebo se má vykašlat na politiku, a podívat se na seriál jako na nenáročnou kuchařskou zábavu. Hlasujte teď. Jejda, to nám to lítá. Prosím dohlasujte. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet. Tak nashi. Vidíš to sám. Jdi na to. ––––– Roztomile hravá blbinka, která sleduje raketovou kariéru kuchařského zelenáče od knedlíků až téměř po ministra kuchyní a jídelen, to vše za pomoci žárovkami blikajícího národa. Zatímco Sváťa Kuřátko měl každou chvíli nejasno, soudruh Jílek mrknul na energetické ukazatele a měj jasno. Neustálé vstupy do děje sice občas rušily, zejména když maskovaly překvapivě plytký děj plný všedních kuchařských klišé, to vše ale vyvažovalo skvělé obsazení a některé výtečné herecké party, takže bylo většinou potěšením se dívat. Všechno to samozřejmě byla hra, která měla diváka pobavit a vtáhnout. Že výsledky hlasování neovlivní vývoj příběhu, ale vyvolají jen lokální vlny, které se během chvíle opět ustálí do původního směru bylo zřejmé a neměl jsem s tím problém. A myslím, že ani diváci, kteří se tehdy hry účastnili. Stejně tak pobavily některé zdejší komentáře ve stylu „nechutná mystifikace o svobodě volby odráží hrůznost tehdejšího režimu.“ Jako kdyby to dnes bylo jinak. (29.11.2015)