Rozpaky kuchaře Svatopluka

Zřejmě nejvíce ideologický seriál z dob normalizace. Ideologie nepočívá v tom, co se říká oficiálně, ale jak se deformuje realita a její deformace se stává přijatelně sdílenou. Seriál stojí na iluzi zdánlivé spoluúčasti na dění (divácké "ano"/"ne" ale nemá žádný vliv na výsledek děje) a tímto cynicky odráží vlastně celou tu dobu. Svoboda volit je mystifikací a divák má jediné vysvobození: při pohledu na jídlo na obrazovce jít do ledničky a odměnit se za svou "věrnou službu". Obraz zadostiučení ve formě uspokojivého životního standardu výměnou za politickou pasivitu se stává přímým naplněním "života ve lži". Možná to při pohledu na tent zdánlivě roztomilý a nevinný seriál působí přemrštěně, ale právě tímto dokázala média nahlodávat lidi nejvíc. (13.03.2013)

Kinoautomat je unikátní a výjimečný československý vynález Radúze Činčery, který ale dostal (těžko v tomto případě však napsat neprávem) mediální tvář Miroslava Horníčka, jenž ho uváděl a ,,obsluhoval". Diváci na Světové výstavě Expo‘67 měli sami možnost v určitých momentech rozhodnout o tom, jakým směrem se má ubírat děj sledovaného dramatického filmového kusu. Něco podobného se pokusili zapakovat československý seriálový král František Filip spolu s elitním českým scénáristou Jaroslavem Dietlem a vymysleli ,,teleautomat", tedy obdobu kinoautomatu, ovšem na seriálové bázi. Nápad to byl unikátní a v zatuchlých vodách československé postnormalizační televizní tvorby dokonce spásonosný...kdyby... Kdyby se tvůrci vyvarovali mainstreamové dobové produkce a hluboce neupadli do dobového tvůrčího stereotypu ála československá posedlost seriály. Dějově a obsahově je tenhle seriál skutečně hodně průměrný. Tři hvězdičky za nápad a nevšední originalitu, interaktivní přístup k televiznímu médiu, hodně skoupě ale za realizaci... (25.11.2007)

Koncept kinoautomatu je moc fajn, ale jakmile víte, že je úplně jedno, pro jakou možnost se zahlasuje, protože po pár minutách se děj stejně ustálí, ztratí to na zajímavosti (pro fajnšmekry: na DVD jsou všechny varianty). Bez téhle narativní hříčky jsou ale Rozpaky obyčejný seriál, který navíc kazí to, že je úplně o ničem. Konflikty tu jsou na úrovni Ženy za pultem - spor o šopák tu nahradil spor o omáčku atd. Sváťa Kuřátko je vesměs sympaťák, Josef Dvořák ve studiu a jeho křečovitý vtípky už méně. Seriál je bohužel díky jeho vstupům zbytečně rozsekaný a vedlejší postavy tu moc nevydrží (i když některé by mě hodně zajímaly). Poslední výhradu mám už jen k určitým "socialistickým" detailům. Dietní strava tu znamená knedle s omáčkou, fláknout ženskou všechny postavy nadšeně obhajují a v pohodě tu prochází katastrofální hygiena v kuchyni. Když ale uznali, že americké rozestavení kuchyně má něco do sebe, tak jsem celkem "čuměla" :)) (26.12.2014)

Samozřejmě, že jsem si seriál nenechal ujít! V poslední době zjišťuji, že nejlepší program je dopoledne na ČT1 a to archívy, kdy jsou vysílány různé inscenace, seriály a televizní hry z 80-tých let! Jinak celý den hraje hov..! A to mám 140 programů! V seriálu hrají skvělí herci, Veškrnovou jsem měl vždycky rád, než se stala Havlovou!!! A nejvíc se bavím pohledem na soudružky, držící krabice s prodlužovačkou! A co říkáte na tu "plazmovku" ve studiu? Ta je excelentní :-) (18.07.2008)

Skvělý Dvořák, který nápad kinoautomatu (viz Činčera - Horníček) přenesl do socialistické podoby takříkajíc bez ztráty květinky. Vývoj a vhled do kuchařského řemesla od základu v malé horské chatě až po luxusní hotel v Praze 4 je i přes socialistický rámec dodnes opravdu zajímavý. Ve srovnání s Kinoautomatem mě zde mile překvapily "morální" rozhodovačky, které v originálu chyběly a vůbec celý příběh mě přišel lepší. (25.05.2009)