Hříchy pro diváky detektivek

Nelze jinak než se přidat k tomu, co zde mnohokrát zaznělo: kvalita jednotlivých dílů je extrémně kolísající a postava paní Dáši je naprosto zbytečná a nepropracovaná, celý příběh jejím příchodem okamžitě ztrácí tempo i napětí a vesměs končí v absurditě zcela jalových a nesmyslných dialogů vyšetřovatelů s nechutně afektovaným a přepjatým stvořením... (28.07.2014)

Otřesná formální stránka spojující v sobě papundeklovost normalizačních televizních inscenací s hereckých, pěveckým a pohříchu i režijním amatérismem. A slečna Dáša, abych zůstal gentlemanem, byla spíš špatným vtipem... Coby dovětek: Tato dřevní forma televizní interaktivnosti se s odstupem času jeví jako beznadějná slepá ulička. (29.06.2014)

Že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky? Boužel se stalo. Sice jen náhodou, ale je to tak. Po seriálu Hříchy pro pátera Knoxe zde přichází další div z televizní produkce. "Skvělou" zpěvačku nahrazuje ještě "lepší" plus další změny herecké a jinak vše zůstává při starém, hlavně ta nuda a nenápaditost a utrpení pro diváka (ale co si budem povídat, hlavně pro jeho uši...). (19.08.2010)

Po opětovném shlédnutí této série musím snížit hodnocení - Dagmar Veškrnová mi do hlavní role nesedla zdaleka tolik jako Zlata Adamovská, zápletky jsou čím dál tím vykonstruovanější a režijní bezradnost řešená tak, že postavy jakoby "vystoupí z plátna" a vrátí se na jiném místě je jen dalším z řady nedostatků této série. O upadající kvalitě doprovodných písní raději nemluvě. (12.08.2007)

Z tohoto seriálu mi v hlave utkvěla jediná věc – když Dagmar Veškrnová zpívá „ustřední“ píseň. Skutečnost, že za podobný zpěv bylo v minulých staletích upáleno na hranici mnoho žen a v dnešní pokrokové době jej beztrest-ně provozuje herečka, která se o dekádu dál stala dokonce první dámou našeho národa, jasně ukazuje na fakt, že ta inkvizice přece jen nebyla úplně zcestná. Tohle je totiž černočerná magie! (29.03.2010)