Eliška a její rod

Průkopnický český seriál, jakási kombinace sitcomu a pozdějších dietlovek (pokud vím, jako scénáristé se střídali Jaroslav Dietl a Jiří Hubač). Olga Scheinpflugová v roli kuchařky, která chvílemi dost protivně strká do všeho nos, Iva Janžurová hrající znuděnou šestnáctku a Jiří Sovák jako bodrý, leč mírně cholerický hostinský s obligátní rádiovkou. A samozřejmě Josef Kemr jako podivín Sova. No, zub času je tady znát, ale myslím, že je to pořád docela dobrá zábava. 70 % (06.05.2003)

Eliška je zgruntu hodná ženská a dokáže vynadat komukoli. Je upřímná, pracovitá a s nikým se nepárá. Kolem ní se v hospodě točí podivné figurky, jedna lepší než druhá. A všichni ve svých rolích doslova perlí . Nebýt nevyrovnanosti jednotlivých dílů, dal bych plný počet, ale těch několik hluchých míst to sráží. V každém případě hodně zajímavý a hlavně neobyčejný seriál. 80% (04.06.2018)

Na to, že je Eliška a její rod průkopnický český (československý) seriál je opravdu dobrý. Je točený opravdu stylem "ze života", většina scén proto působí opravdu jako kdyby se skutečně staly, je to takový děj, který byste v té době mohli vidět asi v každé desáté hospodě s "babkou", která se do všeho plete, skoro jako by v nějáké hospodě zmačkli tlačítko zapnout na kameře, večer se vrátili a pak to jenom prostříhali a vybrali nejvtipnější momenty. Takové náměty ze života snadno můžou sklouznout kamsi do smetiště seriálové tvorby, ale tady to s přehledem nehrozí - relativně vtipný scénář, vynikající herci v čele s opravdu výbornou herečkou Olgou Scheinpflugovou. Na tu dobu opravdu dobré a i dnes po tolika letech se na to dá s přehledem dívat a pobavíte se, s nadhledem to strčí do kapsy kdejaké současné rádoby seriály. 80% (16.08.2009)

Zašlý věk prvního, takřka konzuního vpádu plastů-umělých hmot, čas šusťáků a dederonových košil, první projevy blahobytu na příděl první poloviny šedesátých let, to všechno koncentrováno do mikrokosmu zašlého, neudržovaného lokálu a zestárlé zestátněné matky rodu - to je svět jednoho z prvých skutečných moderních televizních seriálů naší doby. Jeho hlavním šperkem bylo a je vynikající, byť až příliš kukátkovým pojetím ovlivněné herectví národní umělkyně a spisovatelky Olgy Schenpflugové. Kolem něj se soustřeďují buď již jsoucí, nebo budoucí velké postavy naší Thálie - Jiří Sovák a Iva Janžurová patří patrně k těm nejzřetelnějším. Fakt, že televizní i filmové umění se vyvíjí, je jedno, a Filipova invence, vložená do kvalitních scénáristických předloh, je to druhé. I klasika, zabalená do ne zcela atraktivních obalů, zůstává klasikou. Totéž platí o kvalitě, bez které je pojem klasiky nepředstavitelný. Nepředstavitelné je i to, že seriál stále není dostupný na DVD nosičích. (20.10.2007)

Na Filipa v autenticitě nikdo nemá, je to svým způsobem podobné jako Papouškova trilogie ale chytřejší.. Zajímavé je když jsem seriál viděl před 20 lety nemohl jsem Scheinpflugovou fakt ustát a dneska se bavím...stejně jako se bavila podle mého i ona.. Dům i s hospodou v kterém se celý seriál odehrává, je tehdejší Měšťanská beseda v Praze na adrese Jungmannova 28/17, kde sídlila i Československá televize a o který se musela dělit s nájemníky kteří v něm bydleli. (05.05.2012)