Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Zlatá česká šedesátá léta, která se vážně s ničím nesrala, se tady ukazují v plné parádě. Před projekcí jsem o tomhle filmu věděl hodně málo, ale okamžitě mě pohltil a spolehlivě zabušil do křesla. Škoda je jen toho, že i přes svou krátkou stopáž mi přišel poněkud natažený. I tak je to ale brutální, mentálně zdrcující věc. 90% (26.11.2016)

Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit... (04.09.2010)

Na pozadí mé ještě polodětské vzpomínky pochoduje mrazivé defilé jednoho z nejděsivějších momentů nacistické kanální etnocidní politiky. Kšeft o život s lidmi, na kterých je stále co odírat. Kšeft s předem jasným a rozhodnutým výsledkem. Mezní situace - přesněji hned celý jejich řetězec -, ze které Moskalyk dokázal vystavět katedrálu špičkového uměleckého výkonu a mrazivého diváckého zážitku v jednom. A vědomí, že nejlepší výkony světové kinematografie, obírající se tímto hrůzným tématem, našly u nás v té době adekvátní odpovědi. Herecké výkony mi v té daleké retrospektivě splývají do jednoho celku. Celku, který doplňuje monolit výsostného uměleckého činu o jeden ze základních nepostradatelných rozměrů. Nemohu si na závěr neodpustit svým způsobem již obligátní hloupý dotaz na závěr: Kdo a co brání tomu, aby tento skvělý film byl převeden na DVD nosiče? (01.04.2008)

Vynikající záležitost!! Mistrovské herecké výkony!! Nejvíc mě posadil na prdel Miloš Nedbal v roli šíleného žida a Otto Šimánek jako strachem vyděšený žid (To je panečku proměna, když si ho vybavíte v roli usměvavého Pana Tau). Vůbec celková atmosféra této televizní inscenace by se dala krájet a graduje do neodvratného pekelného finále. K celkové tísnivosti snímku nemalou roli hraje do morku kostí se zařezávající smyčcová hudba mistra Luboše Fišera. Antonínu Moskalykovi se předloha Arnošta Lustiga převést na filmové plátno podařila na jedničku s hvězdičkou. (08.03.2014)

No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 (01.05.2014)