Réžia:
Jiří BělkaKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel MarešHrajú:
Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Naďa Konvalinková, Libuše Šafránková, Stella Zázvorková, Zdena Hadrbolcová, Lubomír Kostelka, Svatopluk BenešObsahy(1)
Dva gentlemani Jack Worthing a Algernon Moncrieff měli skvělý plán! Aby si zpestřili svůj poklidný venkovský život a vnesli do něj trochu vzrušení, vymysleli si osobu, za kterou nutně musí cestovat. Jack si vytvořil imaginárního bratra Filipa, kterého používá jako výmluvu, aby mohl jezdit do Londýna za půvabnou Gvendolínou. Algernon zase měl imaginárního přítele Banburyho, který je neustále nemocný a on ho musí naléhavě navštěvovat u nemocničního lůžka. Vše se začne hroutit ve chvíli, kdy si Moncrieff začne říkat Filip poté, co navštíví Worthingovu mladou chráněnku Cecílii na venkovském sídle. Když se oba gentlemani společně ocitnou pod jednou střechou – nastane ten pravý čas odhalit, jak je důležité míti Filipa! Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertoáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jiří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem, Jaromírem Hanzlíkem, Libuší Šafránkovou a Naďou Konvalinkovou v hlavních rolích. (Česká televize)
(viac)Recenzie (76)
Zamotané "bemberování" dvou gentlemanů, s nádechem povrchně nadřazené anglické třídy, nosící bradu opravdu vysoko, neb to svědčí o postavení ve společnosti, drží v mém nadprůměrném hodnocení vynikající šroubované dialogy hereckých špiček i lehký humor "já jsem to batole, které jste tam vložila...". ()
Milá konverzační televizní inscenace, která sice není tak úsměvná, že by se divák za břicho popadal, ale je plná jemného a příjemného humoru. Televizní inscenace trpí úsečností a zkratkovitostí, na druhou stranu herecké obsazení je třešničkou na dortu. Ano, mohlo to být ještě lepší, ale i tak to bylo velmi hezké. ()
Jedno z mnoha zpracování klasické WIldeovy látky, tentokrát ve skvostné sestavě tuzemské herecké špičky. Srovnám-li s verzí z roku 1952 (Anthony Asquith), je tato "naše" přeci jen málo britská, chybí uhlazenost, jakási anglická šlechtická odměřenost. Což ovšem nemusí být na škodu, nýbrž naopak výhodou. V diskurzu dobré znalosti všech zde zúčastněných herců a jejich dalšího hereckého působení se divákovi může zdát, že Michael Denison a Michael Redgrave se na své role "hodili" přeci jen o trochu víc než Jaromír Hanzlík a Josef Abrhám. Jejich Algernon a Jack jsou o něco veselejší, rošťáčtější, šibalštější. Ani Stela není taková "fuchtle", jako ve stejné pozici Edith Evans. Libuška i Naďa však naopak jistě budou divákovi bližší. Na rozdíl od kolegy Oskara však hodnotím zcela opačně, protože britská verze je mi o něco sympatičtější. Jiří Bělka by však nemusel smutnit, odvedl skvělou práci. ()
Klasická hra z pera anglického spisovatele Oscara Wilda "Jak je důležité míti Filipa", zde zinscenovaná pod režisérskou taktovkou mně dosud neznámého Jiřího Bělky za účasti takových hvězd českého filmového nebe, jakými jsou pan Abrhám, Hanzlík či dámy Šafránková a Zázvorková, zaujímá zcela právem výsadní postavení v komediálně divadelní tvorbě, a jako taková si zasluhuje být často adaptovaná - toto tvrzení zakládám na spekulaci, že s vyšším počtem adaptaci (reprodukci) se umělecké dílo (v tomto případě divadelní hra, tedy to, na nějž se mé tvrzení vztahuje nejvíce) dostává do povědomí širší divácké obcí. Ano, tato spekulace musí nutně počítat s diletantstvím režisérů, s špatným hereckým ansáblem, chcete-li to obecněji, musí počítat s jevy, kteréžto mohou nenávratně poškodit pověst originálu, tedy na místo toho, aby přednesli genialitu předváděného (adaptovaného, reprodukovaného) divákovi, stejnému divákovi svými chybami hru zprotiví. Jsem tudíž rád, že zde se s ničím podobným nesetkáme a film (no film?) přináší diváku stejný prožitek, jako by ho viděl na jevišti v nekonkrétním anglickém městě předminulého století, tedy jako by sledoval originál - toto tvrzení zase předkládám na základě vysoce nad osmdesáti procentního ohodnocení zdejších uživatelů. 75% ()
S potěšením jsem si dnes přivstala, abych se po několikáté znovu podívala na svoji oblíbenou televizní inscenaci. Tato skvostná Wildeova komedie plná inteligentního humoru stojí na brilantních dialozích našich špičkových herců. Pokud bych srovnávala s anglickou filmovou verzí s mým oblíbencem Colinem Firthem, tak sice jde o divadelní představení s levnější kulisovou výpravou, ale to v tomto případě pro mne není až tak podstatné. Mám ráda Libušku Šafránkovou, Jaromíra Hanzlíka i Stellinku Zázvorkovou, která je zde kouzelná. Anglická verze je jiná - nákladnější, odehrává se v honosnějším prostředí s výpravnějšími kostýmy, prostě je to film. V našich podmínkách je výsledek stejně precizní i když ve skromnějším kabátě. ()
Reklama