Réžia:
Gustav von WangenheimKamera:
Walter RoßkopfHrajú:
Eduard von Winterstein, Horst Drinda, Reinhard Kolldehoff, Alice Treff, Fritz Tillmann, Harry Hindemith, Arno Paulsen, Aribert Grimmer, Axel Monjé (viac)Obsahy(1)
Oceliareň Luisina huta vo východnom Nemecku bola pred znárodnením súčasťou koncernu, ktorého druhá časť ostala v západnom pásme v rukách pôvodného majiteľa, tajného radcu Hőglera. Ten spolu so svojou nevlastnou dcérou, skutočným vládcom koncernu, a prostredníctvom kliky svojich ľudí, ktorí sa votreli do východnej huty, sa snažia všetkými prostriedkami narušiť splnenie dvojročného plánu a tým zmariť samotnú podstatu znárodnenia, aby sa mohol znovu zmocniť celého koncernu. Avšak robotníci Luisinej huty a poctiví odborárski pracovníci, do ktorých šíkov sa zapoja i pokrokoví vedci, ktorí chápu nutnosť boja za slobodnú prácu a tým za upevnenie svetového mieru, ohrozovaného imperialistami, uhája svoje právo proti uchvatiteľským snahám vykorisťovateľov a odhalia a zneškodnia ich prisluhovačov. (FILMOVÝ PŘEHLED 1/1952) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1)
Film se zabývá jedním z úseků rozsáhlého a různorodě se projevujícího boje mezi dělnickou třídou, hájící svá práva, a imperialisty, snažícími se všemi možnými způsoby a podvodnými praktikami udržet svůj bortící se vykořisťovatelský systém. Alice a tajný rada Hogler představují typickou mentalitu těch, kdož dříve takřka neomezeně vládli velkým koncernům, ale také vedeni společnou snahou po zisku i celému Německu. Petersdorf, Hoglerův zeť Kayser, státní zástupce Wilmsen a řada dalších nám ve filmu zobrazují taktiku příživníků, jichž prostřednictvím byly uskutečňovány plány vykořisťovatelů, a kteří za svou nečestnou činnost shrabovali tučné odměny. Proti nim staví autoři filmu zejména postavy Marie Steinitzové a Fritze Rottmanna, cílevědomých, čestných a obětavých bojovníků za zájmy lidu, kteří ruku v ruce s dělnictvem a lidmi, hledajícími cestu k novému vztahu k práci, ať na východě, ať na západě, svým úsilím se staví do mírového tábora. Ve filmu nejsou dostatečně motivovány a prokresleny některé rozhodující postavy dějové osnovy, zejména dělnických vedoucích Luisiny huti a jednotlivých dělníků, a jeho velkým nedostatkem je, že neosvětluje rozhodující úlohu dělnické strany v současném boji za práva pracujících. Pro představitele pokrokového tábora se autoři „Hoglerova příkazu" spokojili dosti povrchní kresbou a tím nejenže pozbývají jednotlivé postavy na přesvědčivosti, ale celý film ztrácí na srozumitelnosti a účinu. Ve filmu je vyzdvižena podvodnost kapitalistického způsobu prosazování úzce sobeckých zájmů jednotlivců na úkor celku, poukázáno na marnost jejich úsilí o znovunastolení vykořisťovatelského řádu ve východním Německu a zachycen rozšiřující se boj pracujících za osvobození i tam, kde dosud mají ve svých rukou vládu imperialisté. Celkem správně je vystižena i úloha orgánů lidové kontroly. Tím se „Hoglerův příkaz" řadí k filmům, jež zdůrazňují nutnost ostražitosti, bojuji za jednotné Německo a na ideologické fronte osvětlují a podporují zápas za práva dělnické třídy. Filmový přehled 1/1952 ()