Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách

Začátek až do konce Hladových her byl velmi působivý, správně temný a ukazoval nám Snowa v rovině toho, že nechce žádnou lovestory, jen pragmaticky vyhrát, aby dostal prachy na studium jeho vysněné univerzity. Po jeho umístění ve 12.kraji však dochází k překotnému a místy dost nepřehlednému vnitřnímu převratu Coriolanuse ve svini, se kterou si pak náležitě vyhrál démonický Sutherland. Bohužel jsem to Blythovi, ačkoliv se snažil, moc nevěřil. To uvěřitelněji se činila Rachel Zegler. Vizuálně velice atraktivní film, který se ale vypravěčsky v závěrečné čtvrtině moc nepovedl, alespoň tedy pro mě, jakožto jsem ho moc nepochopil. Za ty předchozí velmi povedené a temné tři čtvrtiny - 60 % (06.04.2024)

Hunger Games jsou jednou ze sérií, které se velmi dobře drží svojí předlohy. A to je v tomto případě docela problém. Co se týká prvních dvou částí, asi nemám moc co vytknout. Atmosféra, přenesení hlavní myšlenky na plátno i casting jsou super. Občas sice lehce hapruje logika (co Sochora na tom sloupu zkoušela je na pováženou), ale jinak parádní. Scénář s ohledem na marketing her občas trochu zjednodušuje (nákupy potravin a jídla pro splátce jsou jen berličkou pro jednu až dvě konkrétní scény), ale i tak zvládá téma prodat. Problém však přichází v podobě hlavní postavy. Ano, marketingově by kdokoliv jiný než „prezident Snow" nefungoval tak dobře, ale právě jeho postava je základním kamenem úrazu. Protože když film bereme jako snahu ukázat jeho přerod v cynickou bestii z původní trilogie, moc to nefunguje. Tím se dostávám i k třetí části, kterou bych asi jako jeden z mála minimálně o deset minut protáhl... Linka s Lucy je paradoxně uzavřena smysluplněji nebo minimálně přehledněji než v knize, ale třeba dost podstatný Sejanus má prostoru minimum, a tak hlavní „zvrat" a morální rozkol vyzní jen tak napůl. Kolem a kolem. Balada je důstojným přírůstkem do série, který však selhává v hlavní myšlence. Protože Snow a jeho motivy jsou načrtnuty jen tak zběžně, což je škoda. Tady byl potenciál na celou trilogii. Tu však zazdila i předloha, takže to není úplně chybou filmu... Slabší 4* - delší recenze >tady<. (20.11.2023)

Po letech návrat do ságy, jejíž původní příběh jsem celý přečetl a filmy mám do posledního dost rád. Jsem dost potěšen, že se nejedná o žádné béčko a tvůrce původních Hladových her (kromě jedničky) i po té odmlce naprosto přesně věděl, jak to chce uchopit a čím mě fakt dostal, je ústřední dvojice. Rachel se už drápe na výsluní a ač by si nemusela tolik pouštět pusu na špacír, její krása a dechberoucí pěvecký um na mě fungují. Kdo mě ale skutečně rozzářil, je Tom Blyth. Týpek vzešel úplně z neznáma, zhostil se role, kterou už nikdo neodpáře někomu, jako je Donald Sutherland a stejně se mu dokázal vyrovnat. Až je škoda, že dle úplného konce se do prequelového Panemu už nejspíš nevrátíme. [viděno v Kino Šumava Klatovy 28.11.2023] (29.11.2023)

// Těch paralel s Potterem a Fantastickými zvířaty by se tu našlo vlastně docela dost, nové Hunger Games jsou ještě ponurejší, je to prequel, vsází se tu na jeden konkrétní aspekt (tam to byly magický potvory, tady je to zpěv) a v jádru je to celé jedna velká bitva o záchranu něčího morálního kompasu v amorální době. Lawrence umí, scénář to bere hezky od podlahy a Zegler si pro sebe krade všechny scény. A stejně jako u Fantastických zvířat, i bez tohohle by se svět v klidu obešel. Nicméně když už točit film s jasným koncem, tak nějak takhle (mínus teda ta přemrštěná stopáž, tu se nepovedlo obhájit ani trochu). 7/10 (14.11.2023)

Klasická dojička série, na kterou už všichni zapomněli a tvůrci se ji snaží oživit tím nejlacinějším způsobem a tím je prequel. Sledujeme tak všechny staré postavy v mladých tělech v naprosto rutinní, nudné a lacině vypadající slátanině, která může zaujmout snad jen publikum mezi 12-15 lety, které si připadá moc cool na sledování Harryho Pottera. Mrzí mě, že se talent Francise Lawrence, utopil v téhle teen bažině. 30% (26.01.2024)