Jesus Christ Superstar

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. (25.07.2008)

Kdo zná mou zkostnatělou umanutost na originálech není mým hodnocením překvapen. Ale vážně, ne, tohle opravdu ne. Tato verze mne míjí na míle. Prostředí, v němž se děj odehrává, je pro mne nečitelné, a to především volbou kostýmů. Proč mají římské jednotky rysy Dartha Vadera, když Ježíšovi následovníci vyhlížejí jako fanoušci nějaké rockové skupiny, kteří kdesi - z mně neznámého důvodu - získali zbraně, mi uniká. Proč scéna Jesus must die vypadá jako vystřižená z filmu Flash Gordon (vymazání paměti Dr. Zarkova), to také nechápu. Herodes Antipas sice z dálky působí dojmem majitele kasina, ovšem při bližším pozorování (opakovaném) se stále více kloním k názoru, že jde o Dr. Lectera navlečeného do některého z obleků, jež odložil James Bond. A když jsme u těch vizuálních vjemů, nemohu nezmínit své intenzívní přesvědčení, že kdyby si někdo dal tu práci a v některé ze scén nahradil Ježíše Georgem z džungle Brendana Frasera, málokdo by zaznamenal rozdíl. Zdálo by se, že zcela ignuruji fakt, že jde o muzikál, ale ne. To se jen usilovně snažím vyhnout tomu nejnepříjemnějšímu prvku celého počinu, jímž je bezesporu zpěv většiny představitelů hlavních postav. Ukňouraný Jidáš, utahaný, k uzoufání nudný a naprosto nepřesvědčivý Ježíš, jehož Gethsemane je držitelkou pofidérního vítězství v soutěži o nejhroznější Gethsemane, kteoru jsem kdy viděla a slyšela, dost trapný Pilát atd. Světlou výjimkou je proto v mých uších pouze Renee Castle coby Máří Magdaléna. Nabízí se teď už jen dotaz, za co dávám vůbec tu jednu hvězdu. No za hudbu a za libreto přece! (17.01.2009)

Viděl jsem celkem pět verzí tohoto muzikálu (včetně české koncertní), tuto z roku 2000 jsem zhlédl jako první a od té doby jsem si ji pustil minimálně desetkrát, zřejmě proto ji považuji za nejlepší, ale nejen proto, dle mého jsou zde nejlepší pěvecké výkony. Glenn Carter a Jerome Pradon jsou fakt borci. Mistrovské dílo nabité výraznými charaktery. Pokud si zdejší vládkyně starověkého Egypta myslí, že Střihavka s Bártou by je mohli učit, tak když sledovala tuto verzi, tak možná byla pod vlivem, nebo fakt nevím. :) (24.11.2020)

Můj nejoblíbenější muzikál v moderním kabátě, no naprostá paráda. Obsazení mi sedlo, možná až na v několika scénách kňápajícího Jidáše, ale těch bylo pomálu. Celá scéna je výborně vyzdobena, nápisy na stěnách, jako rekvizity zbraně, bomby, drogy...Původní verzi jsem ještě pořádně celou neviděl, ale určitě to pro srovnání v dohledné době udělám, nicméně tento novodobý počin je pro mě nejlepší zfilmovaný muzikál všech dob (ač se jedná spíše o divadlo, než skutečný film). (06.04.2010)

♥♥♥ V dnešním postmoderním světě už by snad nemělo existovat nic, co by nastolovalo nějaké trendy - jenomže právě tohle nám bohužel pořád zůstává (a není to chyba tohohle muzikálu, nýbrž lidí, uf.) Takže tady nevynáším žádné rozsudky smrti, jen prostě říkám, co Dagmar na to. Hudba je dobrá, v tom mám jasno už od té doby, co jsem jako malý a nemotorný intelektuálek sotva šestiletý viděla české nastudování ve Spirále, a modernizace výpravy se mi také trefila do noty. (Závěrečná Superstar je v tomhle ohledu vskutku dokonalá - přímo si to říká o aktualizovanější a obsáhlejší úvahu, na které bych měla zapracovat co nevidět.) Tohle zpracování navíc přináší velmi osobitého Jidáše - Jeromek se svou pleškou mě vyloženě zasáhl do srdíčka, chichi. Nicméně pár výtek bych měla. Například se mi nelíbila Renee Castle jako Máří Magdálena. Na takovou sentimentální cíťu není nikdo zvědavý, zvlášť když ani nijak výjimečně nezpívá. Pilát Pontský trochu vypadá jako z Modré ústřice, ale dnes se tomu již jen potměšile směji. (22.08.2010)