Trestanec

Nad Hartonovým rozhodnutím by sa dalo špekulovať, ale bolo to jeho vlastné rozhodnutie ako naloží so svojim pobabraným životom. Možno trochu pomohli aj okolnosti vo väzení. Každopádne príbeh zaujímavý, herecky slušné (Waldau skvelý a Bernthal zase nesklamal), spracovanie kvalitné, ale hlavne sa mi páčila atmosféra snímku a aj hudba. Z mojej strany spokojnosť .. to je tak, keď dostanete viac ako ste čakali. (13.08.2017)

Dopadlo to asi tak nějak, jako s Ewanem a jeho Synem zmaru. Úžasně charismatický Nikolaj tohle všechno prostě neutáhne, i kdyby se nechal naklonovat. A moc taky nevěřím přerodu jeho charakteru z průměrného bankéře na alfa samce se vším všudy. To se prostě neděje a když tak jen ve filmu. Tenhle má i pár slušných momentů, které však pohřbí dost špatný závěr (souboj super!), přesně jak píše uživatel Zeck. Pokud chcete nějaké lepší filmy na téma vězení zkuste brutální Carandiro, nebo R se skvělým Pilou Asbaekem. (04.08.2017)

Vězeňské filmy mám rád a proč už jsem to psal dříve mnohokrát. Delší čas už jsem žádný neviděl a tak jsem byl docela natěšený, když se mi do zaměřovače připletlo tohle. První půlka byla celkem zajímavá, protože se v ní prolínaly poslední okamžiky vězně těsně před propuštěním a poslední okamžiky spořádaného chlápka, který po oslavě s alkoholem v krvi usedá za volant své káry. V polovině filmu se ty dva zdánlivě různé osudy spojí a divák s údivem zjišťuje, že ten vymydlený nagelovaný pracháč s fungující rodinou je ten samý teď už notně pokérovaný fousáč s obrovskými bicáky opouštějící zdi věznice. Potud dobrý. Jenže venku se borec začne chovat dost divně a vlastně si uvědomíme, že se choval divně i v kriminále. Já tam nikdy nebyl a doufejme, že tamní společenské uspořádání nikdy nepoznám. Věřím navíc, že v USA to asi leckde vážně není jako na Mírově nebo Ruzyni... Že tam fakt mají partičky Asiatů, Afroameričanů, Mexikánců a ty drží pospolu stejně jako venku na svobodě v ulicích a vedou spolu regulérní války o vliv a moc bez ohledu na mříže a dozorce s brokárnama. Náš muž na můj vkus příliš rychle přistoupil na pravidla hry. Neprochází žádnou katarzí, záplavou výčitek, nehroutí se ač by se to od slušného člověka očekávalo. Chce přežít a tak jak zvíře v aréně plní příkazy tlupy slepě a poslušně bez náznaku myšlení. A tomuhle jsem prostě nevěřil. Ačkoliv konec filmu se dá lehce předvídat, nekončí to nakonec tak špatně jak jsem se bál. Hrdina prostě pochopil, že odsouzením jeho dosavadní život skončil a tak za sebou udělal tlustou čáru. To ale neznamená, že to zabalil. Naopak, teď nespoután konvencemi civilizované společnosti žít teprve začíná.... Bavilo to, ale místy jsem tomu moc nevěřil. A jelikož pohled na bicáky a trapézáky s vytetovanou nacistickou symbolikou mne moc na rozdíl od jiných zde komentujících nerajcuje, budu se držet při zemi a dávám za 3 převezený AK47 z Afghanistánu. * * * (06.05.2022)

// Zatraceně, dejte mu tu hlavní roli v Zaklínači, tohle je neuvěřitelný. Bokem vynikajícího hereckého výkonu tu jinak máme hodně dobře poskládané vězeňské drama, které v klidu stihne odvyprávět jeden souvislý (a parádní) příběh, přičemž mu ještě zbude dost místa na to, aby oslnil i pár hezčími scénami (rioting rulez). V zásadě překáží jen linka s policajtem a možná bych vsadil na intenzivnější hudbu u některých pasáží, jinak ale slušnej žánrovej příspěvek, kterej rozhodně neurazí. 8/10 (29.07.2017)

Dokonalost. Vědomá adorace alfa samců. Dokonalý casting a herecké výkony. Přehlídka fyzického herectví a řeči těla. Vynikající atmosfericky působící hudba. Pomalé tempo vyprávění a retrospektivní kompozice. Psychologický vývoj hlavní postavy. Originální žánrové křížení - věženské drama se prolíná s klasickou gansterkou a to celé je ještě řízlé rodinným dramatem. Skvěle vymyšlený a napsaný scénář - Ric Roman Waugh je drsný chlapík, povoláním kaskadér, a je znát, že ví, o čem píše a točí - stal se z něho jednoznačně specialista na vězeňskou tématiku - tenhle specifický subžánr dovedl k dokonalosti už ve Zločinci, pak si sice vybral slabší chvilku v Práskači (přešlapem bylo angažování Dwayne Johnsona do hlavní role a, což je v kontextu Waughova psaní s podivem, scénář byl tentokrát trochu chatrnější...), ale v Shot Caller je zase zpátky v té nejlepší scenáristické i režisérské formě... Lepších žánrových filmů už letos nebude moc... PS: Shot Caller svou atmosférou a popisem status quo americké věznice dost připomíná jeden z nejlepších seriálů poslední doby procedurální drama Jedna noc... (03.08.2017)