Trestanec

Ric Roman Waugh ještě není nijak známý, ale nemůže se mu upřít, že filmy z vězeňského prostředí opravdu umí. Dokázal to Zločincem a vylepšil právě Trestancem. Přestože se ve výsledku jedná o béčko a přerod hlavního hrdiny v obávaného gangstera, nepůsobí úplně věrohodně, dokáže navodit hutnou atmosféru vězení jako málokterý film. Film ma velice příjemné tempo, kdy se neustále něco děje a většina scén z věznic působí dost reálně i díky výborně vybraným "ksichtům". (02.04.2018)

Docela drsný snímek z vězeňského prostředí s Nikolajem Coster-Waldau. Docela drsné, jak vám jedna autonehoda změní celý život. Ve vězení se přidáte ke gangu, ale ani na svobodě to bohužel nekončí. Nikolaj předvádí opravdu skvělý výkon. I Jon Bernthal tu má dobrou roli spoluvězně. Film je sestříhaný trochu na přeskáčku. "Končí to leda na krchově." (02.10.2019)

Protipól Shawshank Redemption. Darabontův opus byl filmem, kde bylo násilí a spousta drsných scén. Zároveň ale, a to všichni fandové dobře vědí, je to film plný životní vitality a melancholie. Je skoro až nasáklý nenápadnou poetikou a pozitivní náladou, která se divákovi postupně vkrádá do mysli čím déle film sleduje. Shot Caller je rovněž vězeňské drama. Rovněž svým záběrem měřítka téměr epochální. Ale psychologický efekt má přesně opačný. Tedy místo kam člověk přijde jako silák, avšak těžko někdy odejte. Místo, které odjímá svobodu, zároveň však může dramaticky měnit osobnost. Přerod miláčka z GoT je více než impozantní a Waldau potvrzuje jak vyjmečný herec je. Scénář vcelku sofistikovaně kombinuje vězeňský film bez příkras s typicky USA gangsterkou (točí se v L.A.). Manipuluje dobře i s časovou narací děje, takže scénář díky tomu působí složitě, zamotaně. Jasně, režijní virtuozitu Darabonta tam nenajdete a ani takové ambice film nemá, proto nemůže být nikdy milníkem a kultem. Ale je to jeden z těch snímků který vynikne postupně, časem a bude spíš pro fajnšmekry, než pro střední proud. Má malý marketing a zřejmě ví proč. Waugh chtěl natočit depresivní příběh muže který měl všechno a to ztratil. A podařilo se mu to náramně. Surově, stroze, bez kompromisů. (21.08.2017)

Zpočátku mi bylo retrospektivní vyprávění nesympatické, avšak díky šikovnosti režiséra jsem na to po chvíli zapomněl. Waugh velmi zručně vykreslil atmosféru vězeňského prostředí se vším všudy. Přerod hlavního hrdiny je působivý jakožto jeho motiv a zásady. Waldau se snaží ze všech sil a je to znát. Film bez příkras s notnou dávkou naturalismu a drsných póz, které sem rozhodně patří, ač jsou místy spíše úsměvné. Rozhodně přínos do sbírky vězeňských dramat. (13.06.2021)

Asi nejslavnější současný sestrošuk (pomineme-li LIVINGDEADa) Mikuláš Aules má doma tak hnusnou manželku, že to ze zoufalství raději střelí na červenou a nechá se dobrovolně zavřít. A je z toho vcelku vleklá a nesmyslná pičovina to tom, jaxe rachitický ztvarohovatělý makléř stane téměř přes noc předsedou mexicko-árijského drogového kartelu plného animálních vypatlaných hovad, během jejíž nadmíru přepálených dvou hodin někdo navíc v pozadí permanentně hraje na pilu. Miky je sice spanilý a vůbec, avšak to, že si nechá pod nosem narůst jitrnici a otapetovat hrudní košíček, z něj drsného mukla prostě neudělá, protože se permanentně tváří jako lanisterské princátko, co zrovna před chvíli vyprstilo v karavanu Bryjanu z Tartu a něco mu při tom sežralo ruku. S tímhle kukučem a figurkou modelky Kálvina Klajna by v takovém ZpěvZpěvu dělal negrům děvku, i kdyby tam v prdeli propašoval kamión kontrabandu pro samotného Hitlera. Avšak každé zboží má evidentně svého kupce a je žužu rozkokošné, jak i přes bulvárně přiblblý, recyklovaný a nudný telenovelický scénář a do očí bijící kástingovou minelu ta unylá partička zpocených polonahých pokérovaných ovarových krků a Chajme ve sněhobílých trenýrkách alespoň řádně rozrajcovali našeho homorozumbradu Zadka99, jenž si u toho zjevně i lačně zaadoroval pravačkou. (05.08.2017)