Láďo, ty jsi princezna!

Zbytečně moderní verze Princezny se zlatou hvězdou, kde hlavní hrdinka hraje s kuchtíky kopanou (nepřijdeme ani o replay její trefy) a na plese na krále Hostivíta na přivítanou vybalí bez pozdravu: "Už jsi se našprtal tu básničku?" Nikdo se nepodivuje velkému prstenu, který při výpomoci v kuchyni coby Láďa vystavuje na odiv zejména při loupání brambor. (Btw, všimněte si, jak Sloup "loupe" brambory takovým stylem, že z nich nic nezbývá.) Osmdesátková hudba je spíš na obtíž. V paměti mi zůstane asi hlavně nevídaně nazdobená Růžičková (s jablkem v dekoltu a s párky na klobouku) a fakt, že Ladě to, stejně jako v původní pohádce, sluší víc v převleku než jako princezně. (Tady v převleku s kuchařskou čepicí trochu připomíná Báru Votíkovou.) (10.01.2024)

Naprosto klasická televizní pohádka, která zcela nepokrytě kopíruje a zjednodušuje nestárnoucí Princeznu se zlatou hvězdnou na čele. Což o to, není špatný nápad obléci starou pohádku do nového hávu, přidat pár celkem chytlavých písniček a obsadit kvalitní herce, ale přeci jen mi přišlo, že se při sledování cítím za herce trapně, jak přehrávají (Nárožný, Kostelka). Ale na nedělní poobědovou siestu je to slušné pokoukáníčko. (03.05.2007)

Věru netradiční, aliaz moderní pohádka z roku 79, upřímně nebyla pojata zle. Bylo to zajímavé, místy až trochu divné, ale veselé a s adekvátní stopáží. Takže proč ne. Hezký průměr, který neurazí ani nenasere. A to opravdu nemusím ty zpívané pohádky. PS: Helena Růžičková a její klobouk z párků či Lobstera stáli fakt za to 😀 (13.01.2019)

Na téhle pohádce se mi dodnes nelíbí dvě věci: princezna nemá na čele hvězdu, ale jakousi ulitu (moc by mne zajímalo, jak to bylo zařízeno s tím svícením), a disko hudba, na niž se tančí na plese. Jinak tuhle variantu princezny Lady oceňuju, líbí se mi scéna i nápad situovat pohádku do novověku (nejen aby mohla princezna jezdit na kole, ostatně proč ne). Dodnes se bavím tím, jak Růžičková měla jídlo na klobouku a jabko na krku (tytéž šaty měla na sobě v jednom z menšíkovských Silvestrů). Je to skvěle obsazeno, je mi sympatický klidný a vyrovnaný projev paní Janžurové, hraná nervozita pana Nárožného a civilní projev mého oblíbence Bohumila Šmídy. Pro fanoušky: na pár vteřin se objeví dirigent Vávlav Hybš jako kuchař hrající na trubku. Pohádka neobtěžuje umělou natahovaností, za hodinu není co řešit. Oceňuju i natáčení v exteriérech, ještěže máme Průhonice. A vždycky se mi líbily kostýmy: šaty, uniformy a hlavně klobouky! (04.01.2013)

pohádku jsem si pamatovala ještě z dětství, což je docela dobrý základ. Samozřejmě je nutné odhlédnout od srovnávání s předlohou. Sama za sebe pohádka jakžtakž obstojí, některé vtípky jsou povedené a vztah dvou ještě napůl dětí napůl puberťáků mezi sebou i k světu vůbec se myslím povedlo zachytit docela trefně. Hudba na plese byla fakt divoká, stejně jako ten tanec, mne osobně pobavily kostýmy, které na plese zahrnuly od secese po současnost všechny možné módní směry a trendy na jedné hromadě. (15.06.2021)