Ed Wood

Ed Wood nie je dokonalý. V poslednej štvrtine mu mierne dochádzajú baterky. Ale aj tak - pocity, ktoré vo mne vyvoláva každá spomienka naň, podnietená hlavne počúvaním roztomilého soundtracku, predstavujú zážeh tej najväčšej filmovo-fanúšikovskej nadšeneckej iskry. Tým, čím je pre Spielberga Schindler's List, je pre Tima Burtona Ed Wood. A pre mňa - fanúšika aj veľmi zlých filmov - je nakrásnejším vzdaním holdu filmárčine. Každou postavou, každým úšklebkom Johnnyho Deppa, každou kúzelnou a zároveň komickou scénou, ktorú Burton servíruje ako na horskej dráhe. It's a treasure! (04.06.2005)

Ed Wood byl nepředstavitelný blázen do filmů. Točil naprosto děsivé filmy, které diváci v té době opovrhovali a až po jeho smrti dostal jak přízvisko "Nejhorší režisér všech dob" tak obdiv nové generace. Což je vcelku paradox. Samozřejmě mu na jeho známosti v Hollywoodu pomohl charismatická a v té době již vyhasínající hvězda Bela Lugosi, kterého v tomto filmu ztvárnil Martin Landau a nakonec za tuto roli vyfasoval oskara za "vedlejší roli" a musím potvrdit fakt, že si ji zasloužil naprosto oprávněně. Dodal Belovi život a chvílemi Vám až vyrazí dech, tak emotivní výkon, jaký on podal. Tim Burton tento film natočil podle sebe a trocha své atmosféry se v něm nezapře, ale musim se přiznat, že chvílemi mi na tom vadila samotná délka a chvílemi nudnější scény, což se samozřejmě ihned po shlédnutí filmu přehlédne, jelikož je člověk uchvácen co si všechno samotný režisér vůbec dovolí. Chobotnice bez motoru je toho zdárným příkladem. --- Policajti přišli ve dne. A teď je noc! - To v napětí divák nepostřehne! (06.04.2007)

Presne ten typ nápaditosti z ktorého som unesený. Presne tá štylizácia na ktorú nedám dopustiť. Presne tu sa objavuje niečo brilantné. Ed Wood-ten excentrik, čo prevracia Hollywood naruby ako nohavice pred praním. Ed Wood-ten snaživec, čo sa márne (ne)pokúša stvoriť náročnú fil. väzbu a nezdary kompenzuje neutíchajúcou vášňou k profesii. Ed Wood-Maniak/milovník. Vzdať mu hold s takým neodmeraným dôrazom na jeho prazvláštne vlastnosti, neodbytné zaujatie alebo roztopašnú negramotnosť zvládne len neohroziteľný suverén. Keď mu k tomu hrá do karát úsečná mimická virtuozita (Landau) a vysoká osobnostná kvóta (Depp), tak sa rodí čosi posvätné. Navyše prihliadnuc k vybrúsenosti identikitu slávnych päťdesiatok či k dvornému prelnutiu dvoch na míle vzdialených zručností značí, že sme svedkami výstavy 24-karátového šperku-poctenia filmového neba. Tim Burton, Tim Burton, Tim Burton. (02.11.2010)

Burton v umělecké poloze poněkud nezvyklé, zbavený barev, zcela ponořený do vizí někoho jiného, než je on sám... opravdu jiného? Nelze přehlížet sympatii a empatii, s jakou se Tim noří do světa nejhoršího filmaře všech dob, s jakou nasává jeho obraznost a trasformuje je do svého brilantního a vybroušeného stylu. Jakoby se z woodovského chaosu stával ucelený filmový tvar, jemuž chybí všechen diletantismus "mistrových" patvarů, ale nechybí mu zvláštní nadšení a hluboké zaujetí. Sen, to je vše, oč Burtonovu Woodovi jde a právě tahle svéhlavost, odevzdání se vlastní vizi ať je jakkoli bizarní, představuje v tomto filmu největší Woodův vklad do Továrny na sny. Depp si excentrického blázna vychutnává, do zženštilých manýrů vnáší svůj vrozený exhibicionismus, do Woodova maniakálního zaujetí zase svou schopnost nabít postavu živelností a nadšením. Jednoznačně však stojí ve stínu Martina Landaua, jehož Lugosi je uhrančivý, charismatický, plný magie i lidské zranitelnosti. A právě vztah Wood-Lugosi nakonec vytváří linii, která přehluší všechny ostatní. Takový obraz duševního souznění nenalezneme v žádném další Burtonově filmu. Ač se Ed Wood trochu vymyká z mistrovy filmografie, rozhodně patří mezi jeho nejosobitější díla. (15.10.2007)

75% - Upřímně řečeno nevím, jestli se tady Burton snažil navodit atmosféru okolo „slavného“ režiséra tím, že použil pár jeho „fíglů“, ale tento film jsem mu zkrátka nezbaštil. Vše při tom začalo slibně. Po teatrální ouvertuře skvělý začátek s parádním úvodním záběrem, a s velmi působivou hudbou Howarda Shorea. Film začínal splňovat má vysoká očekávání. Pak ale nastalo časté opakování téhož. Jak dějově, tak i hudebně. Logika citací Labutího jezera mi rozhodně ušla (viz diskuze). Díky různým nepřesvědčivým elementům scénáře na mě Johnny Depp po čase začal působit jako parodie sebe sama, a já přestal rozumět smyslu existence tohoto filmu. Nehodnotím tento film kriticky proto, že bych neměl rád transvestity, či holywoodské „legendy“. Ed Wood mě prostě kromě svých Burtonovsko-atmosferických triků, či Bélových strhujících monologů s náhle rozšířeným hudebním podbarvením prakticky ničím nezaujal. Na film se krásně dívá, stojí za shlédnutí, ale kdybych nebyl býval od něj tolik čekal, byl bych býval nebyl tak zklamán…Proto "jen" 4* ;o) (14.11.2006)