Eva - den utstötta

Viděl jsem ve švédštině - takže spíš jen domýšlení děje - v podstatě takové panoptikum 8 mužů z města, kteří s 14 holkou Evou Blum - měli techtle-mechtle - na závěr se tam objevila i pověstná Marie Liljedahl - hlavní postava z Ingy. Solveig Andersson - main character of this film - měla ovšem v době natáčení 22 let.

Jinde se o tomto filmu dá dočíst následující:
Čtrnáctiletá dívka dělá svým pěstounům ostudu. Vystavuje se bezdomovcům a policii. Ukáže se, že dívka měla sex s různými muži výměnou za trochu laskavosti a čokolády. U soudu za smilstvo musí čelit městskému šéfovi, který dívku také zneužil.

jeden z komentářů z internetu:

Jeden z morálně nejsložitějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Dokáže být moralizující a zároveň naprosto zvrácený. Překračuje problematičnost a stává se v moderních očích téměř nepochopitelným.

Co tím chtěl Wickman vlastně říct? Je přitahování nezletilých dívek přirozené? Nebo je to morálně špatné? Nebo obojí zároveň? Tímto způsobem Wickman vlastně nechává rozhodnout diváky. Prostě jen předkládá fakta ve scéně za scénou: Eva udělala tohle, staříci udělali tohle. Střih s lidmi, kteří o Evě mluví, a pak zase zobrazení toho, co Eva udělala. Film je nesmírně hutný, scény jsou krátké a nezvykle početné. Vizuálně kompetentně provedený, nic zvláštního. Ale je jasné, že Wickmanovi nejde o to, aby to bylo erotické nebo dráždivé. V centru jeho zájmu je zde morální otázka. A je to vskutku VELMI podivné morální dilema. Solveig Anderssonová je v titulní roli úchvatná, přesvědčivě hraje mladou teenagerku a přitom jí je něco přes dvacet. Mistrovským způsobem zprostředkovává směs Eviny zranitelnosti a bezstarostnosti. Solveig byla skutečným talentem a v jiné časové linii by mohla být jednou z našich nejoceňovanějších hereček.