Voices

Extrémně vzácný psychologický thriller/nadpřirozený horor, kterému mnoho nedávných hororů jako např. "Šestý smysl" či "Ti druzí", dluží obrovský dluh. Vyšlo to před mnoha lety na VHS, ale najít kopii tohoto filmu je stále velice obtížné a po finanční stránce poněkud nákladnější. Na DVD to do dnešních dnů nevyšlo. Dále je to jeden z mála stále neznámých filmů z Davidem Hemmingsem, ve kterém si opět už podruhé společně zahrál se svojí skutečnou ženou Gayle Hunnicutt (poprvé to bylo ve filmu "Fragment Fear"), film byl natočen podle divadelní hry a je to znát, páč se to celé nese v podobném duchu, je to hodně rozvláčné, převážná část filmu se odehrává v místnosti, film je plný poutavého dialogu, herci jsou vynikající a napětí je skutečně pěkně hmatatelné, inteligentní příběh s celou řadou obratně užitých flashbacků (děsivé výlevy z psychiatrie především) a pěknou barevnou fotografii a tmavým znepokojujícím a značně evokujícím prostředím (trvale ponurá vila ponořená v mlze), to vše tady značně přispívá ke klaustrofobní, skličující a tíživé atmosféře strachu. Je téměř neuvěřitelné jak se celému filmovému štábu podařilo tady tohle všechno vybudovat, a to na tak malém pozemku (na jednom místě v podstatě) a s velmi omezenými zdroji. Efektivní konec je skutečně památný, v posledních 10. minutách jsou konečně zodpovězeni všechny naše otázky (do té doby je divák pořádně zmaten), tento úsek filmu vás nenechá klidnými a bude vás strašit ještě hodně dlouhou dobu. "Voices" je, jeden z těch malých skrytých hororových skvostů, skutečný zážitek pro všechny fanoušky žánru, který tak trochu nnevysvětlitelně a nespravedlivě zůstal ve stínu známnějších, kolikrát nepříliš úspěšných filmů. (26.02.2014)

Zatímco se Claire muchluje s manželem Robertem na lodi, jejich malý syn David se utopí. Po několika pokusech o sebevraždu, a ta s žiletkou je pěkně krvavá, skončí v léčebně. Po několika letech ji propustí a ona jede s manželem na letní sílo, co patřilo rodu Claire, naposledy její tetičce. Mlha je tak hustá, že se cesta zdá nekonečná. Jen tak tak se vyhnou nehodě a Robert nakonec usoudí, že zbytek cesty lesem, co už není dlouhý, půjdou raději pěšky. Většina filmu se pak odehrává v hale sídla, kde se manželé neustále dohadují. Claire navíc slyší hlasy, později má i vidiny. Popravdě mě to žvanění moc nebavilo a divadlo z toho čouhalo na sto honů. Nenápaditá kamera, jen místy dobrá hudba. Výkony solidní, ale o atmosféře nebo napětí se nedá vůbec mluvit. Konec by možná byl šokující pro diváka, co nemá nakoukáno. Jenže podobný příběh je možný vidět už - možný spoiler - v kultovním a vynikajícím Karnevalu duší (1962). Dodíval jsem se silou vůle a dnes bych doporučil maximálně sběratelům. Film je volně dostupný na internetu. (29.03.2024)

Psychologický thriller či horor výborně zahraný a sevřený, s tragickým vyústěním.(max.70%) (11.03.2022)