Tokio ghoul - Season 1

Nemáte-li rádi slovní průjem, přeskočte na komentář uživatele navigator, ten můj názor v podstatě dokonale vystihl na pár řádcích. — Čím začít, když k Tokyo Ghoulovi se mi toho dere na jazyk – respektive na špičky prstů – tolik? Nejrozumnější se mi zdá hned úvodem nastínit největší problém Ghoula, jímž je příšerná nekonzistentnost. Snad čehokoli. Děje, jenž je spleten z několika dějových linek, mezi nimiž seriál skáče jak koza Róza, ovšem ve výsledku jich stejně hrst upustí ve stylu „smůla, počkej si na další řadu, bude-li nějaká další”. Postav, o nichž se toho příliš nedovíme (s výjimkou hlavního hrdiny) a jejich charakter je ohlodán vesměs na jeden či dva výrazné povahové rysy, pročež nám jsou tyto postavy a jejich osudy celkem ukradené (s výjimkou vyšetřovatele Mada). Kresby, která je sice celkově na poměry studia Pierrot nadprůměrná, ale místy je stejně nehezká, skoro až odfláknutá. Cenzury, jíž je mnohdy příliš použito ve scénách, v nichž by nějaká ta kapka krve či otevřeného násilí určitě mohla být odhalena, a naopak tam, kde by toho násilí nemuselo až tolik býti, je jí minimum. Hudby, neboť oproti pěkné znělce úvodní a ještě lepší znělce závěrečné mi OST připadal takový nijaký, nevýrazný. A mohl bych pokračovat možná ještě dál. Mým největším problémem celkově byl ovšem hlavní hrdina Kaneki, jenž je ukázkovým příkladem hrdiny, který zkrátka nemůže získat mé sympatie. Že je to zpočátku úplný loser a slaboch, budiž. Že ho často vysekávají ze srabu druzí, nad tím ještě přimhouřím oči. Nemůžu však fandit hrdinovi, který zesílí – respektive získá nějakou tajemnou, velkou, ohromnou sílu – rázem úplně náhodně a bez vlastního přičinění, bez vynaloženého úsilí, bez nějakého tréninku. A když nemůžu fandit hlavní postavě, vedlejší postavy jsou mi ukradené, a ty postavy, které mě aspoň malinko zaujaly, brzy zemřou nebo hrají jen minimální roli, je těžké si takový seriál užít. Dávám ve výsledku 2* za pěknou kresbu (ovšem – viz výše), pěknou hudbu (ovšem – viz výše), těch několik scén, kde atmosféra fungovala, kde měl seriál nějaký potenciál a kde se tvůrci nebáli zobrazit trochu násilí (ovšem – viz výše), a konečně za to, že sledování tohoto seriálu nebylo navzdory tolika chybám nikterak traumatizující. (19.09.2014)

Asi jsem od toho očekávala až moc, takže mě docela mrzí, že to vlastně vůbec nesplnilo moje očekávání. Nebylo to úplně špatný, ale aby mně to nějak extrémně zaujalo, to se říct nedá. Poslední díl byl v podstatě jediný, který mě upřímně bavil a hodnotit něco na základě posledních pár minut posledního dílu se mi zdá jako blbost. Postavy byly taky takový nijaký, tak alespoň ta písnička v openingu se mi líbila. Je to škoda, myslím si, že to mělo mnohem větší potenciál a určitě se z toho dalo vytřískat víc. Jedna pomyslná hvězda navíc za ten konec. (23.07.2016)

Všichni jsme chtěli vývoj charakteru, ovšem dostalo se nám ubrečeného idiota, který pořád mluví o tom, jak se za každou cenu musí stát silnějším, ovšem dělá pro to kulové a místo toho si jen sedí ve své kavárně s kafíčkem u pusy. Jako u všech těhle (pod)průměrných sezónních záležitostí, po prvních pár dílech si člověk uvědomí, že to ztrácí ten prvotní nádech a jde to do kytek. (21.09.2014)

Tokyo ghoul je jak filmový průmysl. První díl je nejlepší, pokračování ujde a pak jen ždímají peníze. Tokyo ghoul má dílů 12... Snad si o tom utvoříte představu, co na tuto slátaninu kňučení, rozumů a skoro bezdůvodné akce říkám. Nemohu doporučit prakticky ani těm, kdo hledají jen akci a bezmyšlenkovité souboje. Na to jsou o DOST lepší kousky, než tato nepovedená věc... Za nadějný start: 30% (26.03.2015)

Nebýt parádní animace tak budu hodnotit ještě hůř. :( Ničím mě to nezaujalo.Jenom kriv, brutality ,řev a ten ufňukánek Kaneki. >.> Obsah těhle 12cti by se podle mě dal pohodlně vtlačit do 3-4 dílů. Nakonec to vypadalo, že něco zajímavého se bude dít až v druhé sérii..no to jsem teda zvědavá. (26.08.2015)