Dolgij mlečnyj puť

Po osvobození je Ukrajina jen spálenou pouští. Co Němci nedokázali ukrást, to aspoň zničili. Celý zbytek Svazu se snaží postižené zemi pomoci, Kazachstán posílá do nově obnovovaných kolchozů stáda dobytka. Na Donbass má dovést stádo poručík milice Changelgen. Ten už třikrát podával žádost o převelení na frontu, ale doposud mu ji pokaždé zamítli. Toto je jediná šance – pokud splní zodpovědný úkol a dovede 500 kusů hovězího na místo, bude moci pokračovat dál na západ a hlásit se u bojového útvaru.
Má to ale háček, nejenže nikdy neměl nic společného s chovem dobytka, on ani na koni pořádně jezdit neumí! To všechno ho musí od začátku naučit jemu přiřazený zástupce, který přijel z fronty na dovolenku. Jenže ten se kvůli tomu teď na všechno a na všechny zlobí, ještě ani nedorazil domů – ženu, ani syna už čtyři roky neviděl – a už má zas někam jet! Kambarova manželka i syn se ale rozhodli ke karavaně přidat a tyhle pracovité ruce navíc se budou náramně hodit, pak už má velitel jen tři další pastevce.
A tak vyrážejí na cestu, kde těch pár dezertérů a banditů, kteří je ohrožují, když jim chtějí uloupit stádo, jsou nakonec menší zlo než bída, kterou přinesla válka lidem, kolem nichž procházejí. Aspoň rozdávají mléko, které ještě před pár dny v neobydlené stepi museli vylévat na zem. To vše opravňuje nazývat jejich cestu „Dlouhou mléčnou poutí“. (chamonix)